Vysadíte-li na svou zahradu vřesy a vřesovce, budou ji jejich pestrobarevné květy krášlit téměř po celý rok. Pěstování vřesu není náročné, snadno se rozrůstají do bohatého kobercového porostu, a navíc pestře kvetou i během chladných podzimních a zimních měsíců.
Vřes a vřesovec – jaký je mezi nimi rozdíl
Vřesy a vřesovce se často zaměňují. A není se čemu divit – oba patří do stejné rostlinné čeledi vřesovcovitých a na první pohled jsou si velmi podobné. Liší se místem svého přirozeného výskytu, nároky na stanoviště, a především dobou kvetení.
Vřes se běžně vyskytuje na pláních v Evropě a Asii, na ostatní kontinenty byl zavlečen uměle. Naproti tomu přes 600 druhů vřesovců z přibližně 700 známých je přirozeně rozšířeno v Africe a zbylá část pak ve Středomoří a dalších částech Evropy.
Rostliny se od sebe odlišují i nároky na stanoviště. Vřesy preferují kyselejší půdu se silnější vrstvou rašeliny a mají rády spíše polostín. Pokud bychom je zasadili do stínu, s velkou pravděpodobností uschnou. Také vřesovce ocení kyselejší půdu, dařit se jim však bude i v běžné zahradní hlíně s příměsí rašeliny. Stanoviště by mělo být spíše slunné.
Největší rozdíl mezi vřesovci a vřesy představuje doba kvetení. Na rozdíl od vřesů, které kvetou od pozdního léta do zimy, vřesovce nasazují květy od ledna do začátku léta. Vřesovec mívá větší vzrůst než vřes, a je tak dekorativnější, protože větší jsou i jeho květy.


Který z nich přežije zimu venku?
Při výběru rostliny do trvalého záhonu je klíčové vědět, že vřes je plně mrazuvzdorný a zvládne venkovní zimu bez jakékoliv ochrany.
U vřesovců je to složitější. Jejich mrazuvzdornost se druh od druhu liší. Mrazuvzdorný je například vřesovec pleťový (Erica carnea), naopak řada bohatě kvetoucích a mohutnějších vřesovců, které se hojně prodávají na podzim, mrazuvzdorné nejsou a s příchodem prvních silnějších mrazů uhynou. Pokud tedy chcete rostlinu, která vám bude v zahradě dělat parádu dlouhodobě, ověřte si u konkrétní odrůdy vřesovce, jestli je mrazuvzdorná, nebo počítejte s tím, že poslouží jen jako sezónní podzimní dekorace.
Druhy vřesů a vřesovců a doba jejich kvetení
- Vřesovec darlejský (Erica darleyensis) a vřesovec pleťový (Erica carnea) pokvetou na vaší zahradě od ledna do dubna v rozmanitých barvách – od bílé, přes odstíny růžové až k tmavě červené. Vřesovec darlejský dorůstá výšky kolem 30–50 cm, vřesovec pleťový bývá o něco nižší, obvykle do 20–30 cm. Oba patří mezi mrazuvzdorné druhy vhodné pro trvalou výsadbu do zahrady.
- Vřesovec těkavý (Erica vagans), vřesovec popelavý (Erica cinerea) a vřesovec čtyřřadý (Erica tetralix) nasazují květy nejčastěji v bílorůžových odstínech od července do září. Vřesovec těkavý i popelavý dorůstají do výšky přibližně 25–30 cm. Vřesovec čtyřřadý zůstává nejnižší, obvykle 10–20 cm, a na rozdíl od ostatních jmenovaných druhů není mrazuvzdorný – pokud si ho chcete pořídit, vysaďte ho spíš do nádoby, kterou přes zimu přemístíte na chráněné místo.
- Vřes obecný (Calluna vulgaris) bude vaši zahradu zkrášlovat v podzimních měsících – kvete od srpna do listopadu v růžovofialových barvách. Dorůstá výšky přibližně 20–50 cm a patří mezi plně mrazuvzdorné druhy.


Vřesy v zahradě
Aby vřesy i vřesovce dobře kvetly, mělo by jejich stanoviště být spíše slunečné a půda kyselejší. Vhodný substrát získáte smícháním rašeliny, písku a zahradní zeminy. Jak často zalévat vřes? Zálivka by měla být spíše mírná, půda nesmí být přemokřená, ale ani suchá.
Vřesy i vřesovce lze úspěšně pěstovat v květináči i v truhlíku. Můžou vám tak téměř po celý rok zkrášlovat váš balkón či terasu.


Kdy a jak vřesy vysadit
Nejvhodnější dobou pro výsadbu je podzim, konkrétně září a říjen, kdy rostliny stihnou před příchodem prvních mrazů ještě zakořenit. Vysazovat lze ale i na jaře. Umístění dobře promyslete předem. Vřesy patří mezi rostliny, které přesazování snáší špatně, takže se vyplatí najít jim rovnou finální místo.
Při výsadbě do volné půdy počítejte s rozestupy zhruba 20–30 cm mezi jednotlivými rostlinami, podle toho, jak bujně daná odrůda roste. Na metr čtvereční se obvykle vejde 8 až 12 rostlin. Pro přirozeně působící vřesoviště plánujte spíš větší souvislé skupiny jednoho druhu než jednotlivé kusy roztroušené po záhonu.
S čím vřesy kombinovat
Vřesoviště nemusí zůstat jen u vřesů a vřesovců samotných. Přirozeně a harmonicky s nimi ladí:
- nízké jehličnany – například cypřišek tupolistý, nízké borovice, smrky nebo jalovec, které barevný koberec v době kvetení příjemně rozvolní,
- rododendrony a azalky – oblíbení sousedé se stejnými nároky na kyselou půdu, kteří přidají barevný kontrast,
- okrasné traviny – například kostřava stříbrná, dodá vřesovišti jemnější strukturu,
- cibuloviny – narcisy, tulipány nebo sněženky vysazené mezi vřesy přinesou na jaře další barevné akcenty do doby, kdy vřesy samy nekvetou.
BAUHAUS tip: Menší vřesoviště bude vypadat přirozeněji, pokud na něm použijete jen pár druhů a barev najednou. Čím menší plocha, tím méně by na ní mělo soutěžit odstínů a odrůd.
Stříhání vřesu
Pravidelný střih je jedním z nejdůležitějších kroků péče, díky kterému budou vřesy i vřesovce kvést naplno a neztratí kompaktní tvar. Neostříhané rostliny časem zdřevnatí, rozvláční se a ze starého dřeva už nová výhonky téměř neobrostou.
BAUHAUS tip: Krásnou dekoraci vytvoříte svázáním či zapletením čerstvě kvetoucích vřesových větviček. Usušené pak vydrží i několik týdnů.
Kdy stříhat: Záleží na tom, kdy rostlina kvete
Správné načasování řezu se odvíjí od doby kvetení konkrétní rostliny:
- Vřes obecný, který kvete na podzim, stříhejte brzy zjara, nejlépe od poloviny března do dubna, po odeznění mrazů a ještě před začátkem nového růstu.
- Jarní vřesovce (rodu Erica) stříhejte naopak hned po jejich odkvětu, tedy v květnu nebo červnu. Rostlina tak bude mít dost času vytvořit si do léta nová poupata pro příští kvetení.


Jak postupovat
Na menší trsy si vystačíte s ručními zahradnickými nůžkami, na rozsáhlejší vřesoviště se vyplatí nůžky na živý plot, které práci výrazně urychlí. Nástroje by měly být vždy ostré a čisté, protože tupý řez rostlinu zbytečně poškozuje a zvyšuje riziko chorob.
Výhonky zkracujte přibližně o třetinu až polovinu jejich délky, u bujně rostoucích vřesů můžete zajít i hlouběji. Vždy je ale potřeba dbát na to, aby na rostlině zůstalo alespoň trochu zeleného olistění. Pokud odstřihnete až do úplně holého starého dřeva, výhon už znovu neobroste. Odumřelé nebo poškozené větvičky naopak odstraňte celé, až u země.
BAUHAUS tip: Chcete vřesovišti dát jednotný, upravený vzhled? Při stříhání postupujte symetricky po celém trsu a snažte se udržet zaoblený, kompaktní tvar. Podpoříte tím nejen vzhled, ale i hustotu a bohatost kvetení v příští sezoně.
Přezimování vřesu a vřesovce
Vřes obecný vysazený přímo v zahradní půdě je plně mrazuvzdorný a žádnou zvláštní ochranu před zimou nepotřebuje. Jinak je to ale u rostlin v květináčích a truhlících. Tam jsou kořeny mnohem zranitelnější, protože je promrzající nádoba nechrání tak dobře jako zahradní půda.
Přezimování vřesu v zahradě
I když vřes mráz zvládne bez problémů, drobná ochrana neuškodí, zejména u mladších rostlin. Kolem rostlin rozprostřete vrstvu mulče, vhodné je chvojí, sláma nebo mulčovací kůra, která pomůže udržet stabilní teplotu půdy a ochrání kořeny před silnými mrazy.
Odkvetlá květenství nemusíte na podzim odstraňovat, naopak fungují jako přirozená ochrana rostliny přes zimu, a řez tak počká až na jaro.


Přezimování vřesu v květináči
U rostlin v nádobách věnujte pozornost hlavně ochraně kořenového balu:
- Květináč obalte netkanou textilií, jutovinou, bublinkovou fólií nebo polystyrenem.
- Pod nádobu podložte izolační materiál, například kus dřeva, korek nebo polystyrenovou desku, aby chlad nepronikal zespodu.
- Umístěte květináč do závětří, ideálně k jižní nebo jihovýchodní stěně domu, případně ho na dobu nejsilnějších mrazů přesuňte do chladnější, ale nezamrzající místnosti, jako je zimní zahrada nebo nevytápěná chodba.
- I v zimě rostlinu příležitostně zalévejte, ale jen v době, kdy teplota neklesá pod bod mrazu. Přes zimu totiž vřes vodu stále potřebuje, byť v mnohem menší míře než v sezoně.
Co s podzimními vřesovci?
Pokud jste si na podzim pořídili bohatě kvetoucí vřesovec jako sezónní dekoraci, počítejte s tím, že řada těchto odrůd (často se jedná o Erica gracilis) mráz vůbec nesnáší a nezvládne ani chladnější interiér, teploty pod 10 °C jim už mohou uškodit. Pokud chcete takový vřesovec zachránit do dalšího roku, přesuňte ho na chladné, ale mrazuprosté a světlé místo, například do nevytápěného skleníku nebo na chladnou verandu. Pokud tuto možnost nemáte, berte takový vřesovec jako jednosezónní dekoraci a příští rok si pořiďte nový.
BAUHAUS tip: Pokud si nejste jistí, jestli je váš vřesovec mrazuvzdorný, štítek u rostliny nebo popis v e-shopu by měl uvádět buď konkrétní botanický druh (například Erica carnea nebo Erica darleyensis jsou mrazuvzdorné), nebo přímo informaci o minimální teplotě, kterou rostlina snese.
Podzimní dekorace z vřesu
Vřes a vřesovec patří mezi nejoblíbenější podzimní dekorativní rostliny. Vydrží dlouhé týdny, snesou i chladnější počasí a nabízí širokou škálu barev od bílé přes růžovou až po fialovou.
Podzimní truhlíky a nádoby
Vřes se skvěle hodí do podzimních truhlíků na okenní parapet, balkon i k domovním dveřím. Osvědčenou kombinací je vřes v přední části truhlíku doplněný vyššími rostlinami vzadu, například skimmií japonskou, která zaujme dekorativními plody a stálezeleným olistěním. Aranžmá můžete doplnit i drobnými okrasnými dýněmi, šiškami nebo barevným spadaným listím zapíchnutým mezi rostliny.
Při sázení do truhlíku postupujte podobně jako u výsadby do záhonu:
- Na dno dejte drenážní vrstvu.
- Doplňte substrát a rostliny rozmístěte tak, aby výraznější odrůdy vynikly na okrajích a vyšší v zadní části nebo uprostřed nádoby.
- Povrch substrátu můžete zakrýt dřevěnou štěpkou nebo kůrou, která pomůže udržet vlhkost.
Vřesový věnec
Z vřesu jde vytvořit i originální dveřní věnec. Budete potřebovat drátěný nebo slaměný korpus, dostatek trsů vřesu a floristický drátek. Jednotlivé trsy postupně pokládejte na korpus a omotávejte drátkem, aniž byste ho utahovali příliš silně. Volnější, střapatý efekt působí přirozeněji než pevně přitisknutý vřes. Postup opakujte, dokud není celý korpus rovnoměrně pokrytý.


Sušený vřes jako interiérová dekorace
Vřes se dobře suší, takže vydrží jako dekorace i dlouho po skončení sezóny. Stačí čerstvě nařezané trsy postavit do vázy bez vody a nechat je v ní pomalu proschnout na vzduchu.
BAUHAUS tip: Chcete-li mít z podzimní dekorace radost co nejdéle, vybírejte při nákupu rostliny s ještě nerozvitými poupaty. Vydrží kvést déle než exempláře, které jsou už v obchodě v plném květu.
Jaké využití má vřesovec v lékařství?
Čaj z vřesovce se používá v přírodní medicíně proti infekcím močových cest a ledvin, při dně, revmatu a onemocněních dýchacích cest. Většinou se užívá ve směsích s květy měsíčku a hluchavky, tymiánem a dalšími bylinkami.
Pro léčení se však používají původní druhy vřesu, nikoli zahradní kultivary. Vřesovec má podobné léčivé účinky. Ve volné přírodě se však u nás vyskytuje velmi vzácně a je zákonem chráněnou rostlinou.


FAQ: Vaše nejčastější otázky
Pojďme si shrnout nejčastější otázky a odpovědi, s nimiž se při pěstování vřesu a vřesovce můžete setkat.
1. Jaký je rozdíl mezi vřesem a vřesovcem?
Hlavní rozdíl je v době kvetení – vřes kvete od pozdního léta do podzimu, vřesovce naopak od ledna do léta podle konkrétního druhu. Liší se i mrazuvzdorností: vřes je vždy plně mrazuvzdorný, u vřesovců to závisí na druhu.2. Kam zasadit vřesy?
Nejlépe na slunné až polostinné místo s kyselejší, propustnou půdou obohacenou o rašelinu. Vřesy nesnáší plný stín, v němž rostliny neprospívají a časem uschnou.3. Jak se starat o vřes?
Stačí přiměřená zálivka (substrát nesmí vyschnout ani zůstat trvale mokrý), jednou ročně pravidelný jarní řez a v případě rostlin v květináči i ochrana kořenů před mrazem přes zimu.4. Na co je dobrý vřes?
Vřes má využití v lidovém léčitelství, kde se z něj připravuje čaj působící močopudně a protizánětlivě, zejména při potížích s močovými cestami. Kromě toho je i cennou medonosnou rostlinou, protože kvete v období, kdy už většina ostatních rostlin dokvetla, a včelám tak nabízí jeden z posledních zdrojů potravy před zimou. Neopomenutelné je i jeho dekorativní využití na zahradě, v truhlících i jako řezaná nebo sušená květina.5. Je vřes jedovatý?
Pro psy vřes jedovatý není, pokud ho nesní ve větším množství. Pro kočky ale úplně bezpečný není, požití může způsobit zažívací i neurologické potíže. Pokud máte domácí mazlíčky, je proto lepší udržovat rostlinu mimo jejich dosah.
