Tepelná izolace fasády

Významnou část tepelných ztrát přes venkovní stěny můžete u rodinného domu výrazně snížit izolací fasády. V těchto případech se díky svým izolačním vlastnostem a také svými vlastnostmi při zpracování v praxi prosadil izolační systém WDVS z minerální vaty nebo tvrzeného expandovaného polystyrénu (EPS): Izolační desky z tohoto materiálu jsou přímo lepeny na příslušným způsobem připravené stěny. Potah speciální armovací tkaninou chrání tento materiál před poškozením trhlinami a zajišťuje jeho odolnost proti rázům. Navíc je stavební konstrukce chráněna fasádní izolací před poškozením vlivem kolísání teploty, vlhkosti, plísní nebo řasami, a přispívá tak k příjemnějšímu klimatu bydlení.

Upozornění / Doporučení: tepelná izolace vnějších stěn je většinou spojena s řadou dalších přídavných prací (např. je třeba zvětšit přesah střechy, prodloužit parapety, demontovat dešťové svody/markýzy, odmontovat mříže a přístřešky a následně je zpět namontovat, opravit poškozená místa na omítce, atd.) Proto je třeba takovou modernizaci a její časový průběh řádně naplánovat. Tyto práce nestihnete za dva či tři víkendy.

Mohlo by vás zajímat: Izolace stěn ušetří spoustu energie


Návod

1. První pracovní kroky a příprava podkladu

Při tepelné izolaci fasády v celé výšce od podlahy až po střechu je výhodné v případě potřeby použít stavební lešení. Lešení je možné si zapůjčit také v odborných centrech BAUHAUS- Půjčovna nářadí

Fasáda musí být každopádně suchá, čistá, bez trhlin a prachu. Fasádu nejprve očistěte vodou a kartáčem, nebo nejjednodušeji vysokotlakým čističem. V této fázi můžete odstranit pouze viditelná poškození, např. trhliny. Uvolněnou starou omítku také oklepejte a nahraďte novou. Aby byl podklad rovnoměrně nasákavý a zpevněný, naneste na něj následně vhodnou penetraci. Penetraci nanášíme zednickou štětkou, fasádním válečkem nebo tlakovým rozstřikovačem.

Nyní upevněte soklovou (zakládací) lištu. Pro tento účel si vyznačte výšku soklové lišty vodorovně v celé úběžné rovině nad soklovou omítkou a upevněte vhodným způsobem krácené profily (nůžkami na plech nebo rozbrušovací pilou) natloukacími hmoždinkami ke stěně domu.
Upozornění / Doporučení: v rozích budovy zařízněte profily na pokos.

2. Upevnění izolačních desek

Ruční pilou nebo ostrým nožem přiřízněte izolační desky a namíchejte si lepidlo (podle pokynů výrobce). Následně zatřete soklový profil systémovým lepidlem a zapracujte tímto lepidlem navíc na stěnu pás tkaniny v šíři 60 cm jako armování. Jakmile lepidlo zatuhne, následuje lepení desek tzv. „bodovou metodou“. Na okraj izolační desky naneste kolem dokola vrstvu lepidla a větší množství lepidla dejte i do středu desky. Zapamatujte si: na jeden metr čtvereční potřebujete cca 5 kg malty.

Nyní nasaďte spodní hranu desky do profilu a natlačte ji pevně na stěnu. Pokládejte všechny další izolační desky ve vodorovných řadách vázaným způsobem, s přesahem minimálně 20 cm - v rozích budovy s přesazením (zabraňte vzniku křížových spár). Všechny desky plošně přestěrkujte a odstraňte případné vyboulené zbytky lepidla. Především dbejte na utěsnění stykových míst desek – v opačném případě zde vzniknou spáry, přes které později uniká velké množství tepla z místnosti. 

Totéž platí i pro místa napojení, např. okapového žlabu střechy, štítového zakončení a dalších konstrukčních dílců stavby. Na těchto místech vytvořte utěsněné spojení pomocí komprimovaného pásu pěnového materiálu.

I při přesném řezání desek izolačního systému se nelze vyhnout vzniku spár/mezer. Takové spáry se však dají snadno uzavřít: při použití izolačního materiálu z minerální vaty vyplňte spáru izolačním páskem. U izolačních desek z tvrdého pěnového materiálu stačí nastříknout do mezery polyuretanovou pěnu.

3. Upevnění izolačních desek na hmoždinky

V případě stěn s nedostatečnou nosností, např. při sanaci starých budov, upevněte izolační desky navíc talířovými hmoždinkami do fasády. V takovém případě předvrtáte příklepovou vrtačkou, vrtákem ø 8 mm z tvrdokovu, otvor pro hmoždinku (vždy jeden otvor v místě křížení spár a navíc jeden až dva další na desku – použijte vrtačku s hloubkovým dorazem). Následně zatlučte kladivem hmoždinku tak, aby talíř hmoždinky byl plošně zarovnán s povrchem izolačního materiálu.
Upevnění desek hmoždinkami by mělo proběhnout až dokonale zaschne lepidlo, jímž jsou desky přilepeny ke stěně.

4. Armování

Jakmile jsou izolační desky nalepeny a upevněny hmoždinkami, položte do všech okenních rohů diagonálně armovací pásy, přestěrkujte je lepidlem a vnější rohy, ohrožené rázovým namáháním, a také rohy oken a dveří opatřete úhelníkem s tkaninou (rožek s perlinkou). Následně na celou plochu naneste lepidlo a armovací maltu, a kromě toho na tuto plochu položte v pásech armovací tkaninu (s překrytím a bez záhybů), kterou také přestěrkujte. Nakonec povrch stáhněte do roviny.

5. Venkovní omítka

Po zaschnutí armovací vrstvy naneste základní penetrační nátěr s barvou v bílém odstínu. Na něm se lépe uchytí následně nanášená omítka a bílá barva zabrání prosvítání šedého podkladu. Po zaschnutí natáhněte hladítkem na plochu vnější omítku - v tloušťce frakce obsažené v omítce. Požadovanou strukturu vytvoříte krouživými nebo přímými stahovacími pohyby omítky.

Upozornění / Doporučení: při této práci nesmí pršet, ani být příliš horko nebo větrno. Ideálním počasím je zatažená obloha a mírné teploty.

Tip

Používejte systémové komponenty

Certifikované izolační systémy jsou podle stavební legislativy odzkoušené a povolené systémy, jejichž jednotlivé komponenty jsou spolu vzájemně odsouhlaseny. Pokud si stavebník koupí jednotlivé komponenty a použije libovolné izolační desky či lepidla libovolného druhu, může se stát, že bude muset v pozdější době vynaložit peníze na značné škody na konstrukci stavby. Proto zásadně používejte pouze systémové komponenty certifikovaných izolačních systémů. Kromě toho při volbě tepelně izolačních materiálů dbejte bezpodmínečně na to, aby materiál byl opatřen značkou CE, a aby měl odpovídající protipožární vlastnosti a patřil do určité skupiny tepelné vodivosti. Značkou CE výrobce potvrzuje, že výrobek odpovídá platným evropským směrnicím. Energetická modernizační opatření jsou v mnohém ohledu rozumná a amortizují se během několika málo let. Představují však někdy významnou investici. Existují také podpůrné dotační programy na modernizaci obytných budov (zelená úsporám). Tedy, pokud se rozhodnete realizovat takové modernizační opatření, informujte se o možnostech podpory a nechte si poradit.

Nářadí a materiál

  • Hladítko
  • Kbelík na maltu
  • Kladivo
  • Měřidla
  • Míchadlo
  • Pila/nůž na izolační materiály
  • Smeták
  • Stahovací hladítko
  • Stěrka
  • Systémové komponenty izolačních systémů (včetně armovací tkaniny, penetračních nátěrů Universal nebo Tiefengrund, izolační desky, těsnicí pásky, lepidla, armování, hmoždinek do izolačního materiálu, stěrkovací hmoty, penetračního nátěru, omítky atd.) podle potřeby
  • Štětka
  • Úhelník
  • Váleček na barvy
  • Vodováha/srovnávací lať
  • Vrtačka
  • Zednická lžíce
  • Zednická lžíce trojúhelníkového tvaru

Galerie

Izolační systém je nejběžnější a nejlevnější způsob, jak izolovat dodatečně jednovrstvé zdivo.

Vytvoření izolační vrstvy: Na vnější stěnu/fasádu se nalepí izolační desky a ve většině případů se připojí hmoždinkami. Následuje jádrová omítka s armovací tkaninou a bílá nebo probarvená vrchní omítka.

Izolace vnější stěny je obvykle spojená s řadou další práce. Zvlášť u starších domů již není přesah střechy na štítové straně kvůli nové tloušťce izolace dostačující. Střechu je tedy potřeba na straně zakrýt asi o půl metru více a tím pádem prodloužit latě.

Pak vhodně přiřízněte soklový profil.

Namíchejte lepicí maltu a naneste ji na stěnu a na izolační desky (tzv. „bodová metoda“).

Postavte desku celoplošně na soklovou kolejnici a přitlačte ji rovně a plošně k sousední desce. Všechny ostatní desky se přilepují k této jednotce.

Je-li lepidlo vytvrdlé, připevněte izolační desky dodatečně talířovými hmoždinky: Po vyvrtání otvoru pro hmoždinku příklepovou vrtačkou hmoždinku kladivem.

Jsou-li izolační desky dobře upevněné, lepidlem přestěrkované armovací pásy v okenních rozích a na celém povrchu stěny zajistí, že omítka následným napětím nepopraská.

Úhelníkem s tkaninou opatřete rohy ohrožené rázovým namáháním.

Nakonec omítněte stěnu systémem „mokrá do mokrého". Po nanesení omítky ji oškrábejte, aby se vytvořila požadovaná struktura povrchu.