Aby byly stromy a keře na vaší zahradě zdravé a silné, je třeba jejich větve pravidelně prořezávat. Správně načasovaný a provedený řez zajistí jejich dobrý zdravotní stav a vitalitu. Poradíme vám, kdy je vhodný čas pro prořez různých druhů dřevin a jak při tom správně postupovat.
Radikální prořezání, takzvané zmlazení či kácení stromů, proveďte v období vegetačního klidu rostlin. Ten obvykle trvá od začátku listopadu do konce března, záleží však na aktuálních venkovních teplotách.
Provedení radikálního řezu v období vegetačního klidu poskytne stromům a kvetoucím dřevinám dostatek času pro regeneraci a podpoří růst výhonů na jaře.
V letním období můžete zkrátit konkurenční či příliš dlouhé výhony. Ideální je tento řez provádět zhruba od poloviny srpna do poloviny září.
Pravidelný prořez okrasných keřů zajistí jejich pěkný vzhled a bohaté kvetení.
Správná doba prořezu se u jednotlivých druhů keřů liší. Obecně platí, že keře kvetoucí na jaře, jako jsou tavolníky, zlatice, jasmín, šeřík a další, by měly být prořezány po odkvětu s odstupem zhruba tří let.
Keře kvetoucí v létě, jako jsou ořechokřídlec, tavolník, hortenzie, zimolez, mahonie, pámelník, tamaryšek a další, můžete prořezávat každý rok brzy na jaře.
Odstranit byste měli především suché části dřevin, větve rostoucí dovnitř koruny keře, větve zlomené a také ty, které se navzájem dotýkají. Řez proveďte kousek nad očkem – pokud ponecháte dlouhý pahýlek, snadno je napaden infekcí, neboť rostlina již tuto část nechrání.
U keřů, které nebyly dlouhou dobu prořezávány nebo byly prořezávány špatně, doporučujeme takzvaný zmlazovací řez. Při něm je dřevina výrazně zkrácena. Dejte však pozor, pro některé druhy keřů (např. zlatice) není tento postup příliš vhodný. Naopak velmi dobře můžete zmlazení provést u ptačího zobu, pámelníku, hlohyně, tavolníků, tavoly, pustorylu, vajgélie, šeříku, mochyně, třezalky, rakytníku, zimolezu či kdoulovce.
Jehličnany špatně obráží a obecně špatně snáší řez. Proto při nedostatku místa raději zaštipujte nové výhonky, a tím podpoříte zahuštění keře. Takto postupujte hlavně u borovic.
Pokud máte keřů na zmlazení hodně, můžete použít plotostřih. Nejlepší je však ostrá pilka, pákové nebo ruční nůžky. Řez je čistší a snáze se budou rány hojit. U velkých ran je dobré ošetření stromovým balzámem.
U okrasných stromů záleží na druhu stromu a tvaru koruny. Řez provádějte od února do března. Vždy vyřezávejte větve suché, napadené či poškozené.
Typickým představitelem těchto dřevin je kroucený kultivar vrby babylónské. Tu obvykle není nutné prořezávat, avšak dobře snáší případný tvarovací řez.
Vrbu jívu, nazývanou lidově kočičky, zastřihněte až po odkvětu. Nebojte se provést hlubší řez – jíva v průběhu roku znovu obrazí a příští jaro se vám odvděčí množstvím kvetoucích výhonů.
Okrasné nepřevislé vrby, například oblíbená vrba japonská „Hakuro Nishiki“, by měly být zastřihávány pravidelně, aby se jejich koruna pěkně zahustila.
Dalšími převislými druhy, které dobře snáší řez, jsou moruše, buky, jilmy, jasany a okrasné jabloně. Naopak převislé japonské javory řez špatně snáší, proto je prořezáváme, až když už je to opravdu nutné.
Běžnými druhy jsou sloupovité buky, duby, habry a další. U nich většinou postačí odstranění suchých či silně poškozených větví. Dávejte pozor, abyste řezali na vnitřní pupen. Tak nepoškodíte sloupovitý vzhled dřeviny.
Takto by měl vypadat správný řez větve – řez má být veden mírně šikmo nad pupen, kdy hrana řezu by se měla nacházet ve stejné výšce jako špička pupenu.
Takto byste výhony nikdy neměli stříhat. Pupen vyčnívá nad řeznou plochou a není tak chráněn. Také jej můžete poškodit nůžkami při samotném řezu.
Ani tento řez není správný – zbývající část větve (pahýlek) je příliš dlouhá. Rostlina již do této části neposílá živiny a tento pahýlek se stává vstupní branou pro různé infekce.
Jedná se o velice častou chybu při stříhání stromů – nůžky jsou nastaveny šikmo k větvi a řezná plocha je tak příliš velká. Mnohdy takto nechtěně poškodíme i základ pupenu, který je uložen ve větvi.