Zejména v podzimním období se hodí každý pomocník v boji proti únavě či virózám. Pro posílení imunity tak často saháme po citrusech, které jsou svým obsahem vitaminu C proslulé. Co když vám ale řekneme, že existuje mnohem účinnější ovoce? Je to tak – rakytník řešetlákový je doslova nabitý vitamíny, minerály a mnoha dalšími prospěšnými látkami. Kromě toho má velmi zajímavou chuť i řadu možností zpracování. Na pěstování je navíc poměrně nenáročný. Pojďte se s touto oranžovou bobulovinou seznámit blíže.
Odrůdy rakytníku
- Rakytník řešetlákový (Hippophae rhamnoides): Jedná se o nejběžnější druh, který se pěstuje v České republice i po celé Evropě. Plody mají vysoký obsah vitamínu C, karotenoidů a antioxidantů. Používá se na šťávy, oleje, marmelády, sirupy i čaje. Existuje mnoho odrůd vyšlechtěných pro menší trny, větší plody a vyšší výnos.
- Rakytník tibetský (Hippophae tibetana): Roste hlavně v Asii v Nepálu a Tibetu. Má menší plody, často kyselejší chuť. Využívá se spíše v tradiční čínské medicíně než v kuchyni.
- Rakytník sinensis (Hippophae sinensis): Také asijský druh. Má podobné vlastnosti jako rakytník řešetlákový, ale v Evropě není běžně dostupný.
Rakytník řešetlákový
Rakytník řešetlákový patří mezi nejcennější léčivé rostliny rostoucí v oblastech mírného podnebného pásma. Jeho oranžové bobule se zcela oprávněně považují za superpotravinu, a to především díky výjimečně vysokému obsahu vitamínu C – až 10x více než v citrusech. Vedle něj obsahuje rakytník i vitamíny A, E, některé vitamíny ze skupiny B, omega mastné kyseliny, účinné flavonoidy a celou škálu antioxidantů.


Rakytník a jeho účinky na zdraví
Ať už vás trápí únava nebo vracející se nachlazení, vaše imunita pravděpodobně potřebuje posílení. A nejen s tím dokáže rakytník pomoci. Využijete ho jak při prevenci sezónních viróz, tak i během rekonvalescence. Jaké jsou účinky rakytníku?
- Podpora imunity – vysoký obsah vitamínu C celkově posiluje obranyschopnost organismu.
- Antioxidační ochrana – flavonoidy a karotenoidy chrání buňky před volnými radikály a oxidativním stresem.
- Regenerace kůže – rakytníkový olej podporuje hojení ran, popálenin a působí blahodárně na pokožku.
- Trávení a metabolismus – plody pomáhají ke správné funkci jater, snižují hladinu cholesterolu a podporují trávení.
- Energie a vitalita – pravidelná konzumace dodává tělu sílu a vitalitu, což se hodí zejména v zimních měsících.
Jak pěstovat rakytník
Pěstování rakytníku řešetlákového není složité, vyžaduje však základní seznámení s rostlinou a jejími potřebami. Nicméně, i přesto se jedná o keř nenáročný na pěstování i péči, i proto je oblíbeným dekorativním i užitkovým keřem na zahradách či menších pozemcích. Velmi dobře se mu může dařit i v zimních zahradách či na balkonech.
Podívejte se s námi, jak na pěstování rakytníku. Díky následujícím krokům je pěstování rakytníku vhodné i pro začátečníky.
Kde roste rakytník
Vše začíná vhodným umístěním keře. Je zapotřebí rozhodnout se, zda budete rakytník pěstovat na zahradě ve volné půdě nebo naopak na balkoně v květináči. V potaz berte také následující:
- Sluneční expozice – rakytník potřebuje dostatek slunce, ideální je slunné místo chráněné před prudkým větrem.
- Typ půdy – rakytník je nenáročný na kvalitu půdy a dokáže se přizpůsobit. Nejlépe se mu však daří v lehčích, písčitých a dobře propustných půdách. Nesnáší trvale zamokřená stanoviště.
- Odolnost – vzhledem k původu rakytníku, se jedná o vysoce odolný a mrazuvzdorný keř, snáší i extrémní teploty pod -40 °C.
Kdy zasadit rakytník
Máte-li zvolené stanoviště a půdu, je čas na to hlavní – výsadbu. Sázení rakytníku se řídí důležitými pravidly, díky kterým bude keř prospívat a bohatě plodit po celé roky. Jak a kdy sázet rakytník?
- Rakytník je dvoudomá rostlina – jinými slovy, aby keř začal plodit, je zapotřebí pěstovat vedle sebe samčí i samičí rostlinu. Plody rostou jen na samičích rostlinách, samčí slouží k opylení.
- Kdy sázet rakytník? Sázení rakytníku se provádí zásadně na jaře nebo na podzim. V závislosti na stáří vysazovaného keře jej umístěte do jámy hluboké cca 30–40 cm.
- Neopomeňte ani doporučený rozestup mezi sazenicemi rakytníku. Ten by se měl pohybovat okolo 2–3 metrů. Jelikož se keře poměrně rychle rozrůstají (zejména do šířky), vyžadují dostatek prostoru, aby nedocházelo k deformaci větví a omezení plodnosti keře.


Rakytník samec a samice
Samčí rakytník slouží k opylení, samičí rodí plody. Výhodou je, že 1 samec rakytníku obvykle opylí 5–7 samičích keřů. Vzdálenost mezi nimi by měla být do 10–15 metrů, aby vítr pyl přenesl. Jak poznat samčí rakytník?
Nejspolehlivěji je rozeznáte na jaře nebo v zimě podle květních pupenů. Rakytník samec má pupeny větší, kulaté a nápadně vystouplé. Mají cca 6–8 šupin. Samčí keř obsahuje mnoho prašníků, které po otevření uvolňují pyl. Nikdy neplodí.
Naopak pupeny rakytníku samice jsou menší, oválné, přitisklé k větvi a mají méně šupin (obvykle 2). Květy jsou nenápadné a bez prašníků. Po opylení se z nich tvoř typické oranžové bobule.
Zálivka a hnojení rakytníku
Zálivka je důležitá spíše pro mladé rostliny, které je potřeba zalévat pravidelně, aby nedošlo k jejich zaschnutí. Starší keře si vystačí s menší vláhou, kterou si nastřádají z dešťů. Hnojení rakytníku je možné, ale ne nezbytně nutné. Pokud ale chcete půdu obohatit, doporučujeme přidání kompostu. Více rakytník skutečně nepotřebuje.
Jak stříhat rakytník
V péči o rakytník je však velmi důležité pravidelné prořezávání větví. Pravidelný řez zajišťuje košatění keře a jeho bohatou plodnost, zároveň tak udržujete keř v dobré kondici.
Kdy stříhat rakytník? Řez se provádí na začátku jara, což rakytník zároveň probudí z vegetativního klidu a aktivuje růst. Odstraňují se vymrzlé, poškozené a staré větve. Tvaruje se koruna, aby byla vzdušná a prosvětlená. Případně je možné s řezem počkat na brzký podzim, ale tak, aby se keř stihl zotavit před prvními mrazy. Provádí se jen mírné pročištění.
Sklizeň rakytníku
Kdy sklízet rakytník? Bobule dozrávají od srpna do října. Jejich zralosti poznáte podle výrazné oranžové barvy. Těsně před plnou zralostí mají plody nejvíce vitamínu C.
Jak sklízet rakytník? Plody jsou na dotek velmi křehké a šťavnaté, proto se někdy hůře sbírají. Nejšetrnější je ruční sběr rakytníku, který se hodí pro měnší množství. Trhá se přímo z větviček, ideálně v rukavicích kvůli trnům. Můžete použít pinzetu nebo malé nůžky a zabránit tak poškození plodů i větviček.
Nejrychleji sklidíte rakytník stříháním celých větviček, které dáte do mrazáku. Po zmrznutí plody lechce oklepejte – jdou snadno dolů. Tento způsob využijete hlavně u velkých keřů nebo při sklizni pro zpracování. Řežte ale opatrně, nikdy víc jak třetinu větví, aby se rostlina stihla obnovit.


Zpracování rakytníku
Bez obav lze jíst syrový rakytník, je však velmi kyselý. V lednici vydrží čerstvý max. 3–4 dny. Jak zpracovat rakytník?
Jak vylisovat rakytník
Plody rozmixujte nebo rozmačkejte a přeceďte přes plátno. Šťávu můžete pasterizovat při 80 °C na 10 min a uzavřít do lahví. Uchovat ji můžete i zmražením.
Jak sušit rakytník
Omyté plody rozložte na síto a sušte při max. 40–45 °C, aby se zachoval vitamín C. Usušené bobule skladované v suchu a tmě vydrží i rok. Můžete je rozdrdit na rakytníkový prášek, který je skvělý do čaje nebo jogurtu.
Mražený rakytník
Zmrazení je nejjednodušší způsob uchování. Zmražené plody si zachovají většinu živin a jdou snadno využít do nápojů nebo marmelád.
Rakytníkový olej
K výrobě rakytníkového oleje plody umujte, osušte a rozmixujte. Rozmačkané plody dejte do skleněné nádoby a zalijte olivovým, slunečnicovým nebo lněným olejem tak, aby byly zcela ponořené. Uzavřete a nechte louhovat 3–4 týdny na teplém a tmavém místě (např. ve spíži). Občas protřepejte. Po vyluhování přefiltrujte přes plátno nebo jemné sítko a přelijte do tmavé lahvičky. Při skladování v lednici vydrží rakytníkový olej až rok.
Jak využít rakytník v kuchyni
Kromě toho, že je rakytník léčivou rostlinou, jejíž účinky jsou známé po stovky let, nabízí také pestré možnosti kulinářského využití. Jeho kyselkavá chuť dodává slaným i sladkým pokrmům originální svěžest. Pravidelným zařazováním rakytníku do jídelníčku tak získáte chutný a současně zdraví prospěšný doplněk stravy i chuti vašich receptů.


Kde všude tedy rakytník najde využití a jak zpracovat úrodu bobulek co možná nejefektivněji? Tady jsou naše osvědčené BAUHAUS tipy:
- Rakytníkový sirup – nejznámější forma zpracování. Plody stačí svařit s vodou a cukrem a následně rozmixovat. Poté směs propasírujte a ještě horkou dávkujte do sterilně čistých lahví se vzduchotěsným uzávěrem. Sirup lze užívat přímo nebo ředit vodou jako osvěžující nápoj.
- Rakytníkový med – rakytníkovou šťávu smíchejte s medem v poměru 1 díl rakytníku : 2 díly medu. Rakytník s medem přelijte do čisté sklenice, uzavřete a nechte alespoň 3–5 dní odležet. Směs pravidelně promíchejte, časem se propojí a zhoustne. V lednici vydrží až 6 měsíců. Pro delší trvanlivost lze směs lehce pasterizovat.
- Rakytníkový čaj – sušené nebo čerstvé bobule zalijte horkou vodou, doslaďte medem a vychutnejte si výborný přírodní čaj s posilujícím účinkem.
- Marmeláda a džem – kombinace rakytníku s jablky nebo hruškami je ideální pro lahodný džem. Perfektně se hodí na podzimní pečení, do závinů či na lívance.
- Pečení a dezerty – pyré z plodů je vhodné jako výrazné ozvláštnění do dortů, muffinů, krémů či jogurtů.
- Slané recepty – rakytník lze přidat i do omáček k masu či do marinád. Stejně jako brusinkové pyré, i jeho rakytníková obdoba povznese pečená masa na novou úroveň.
Rakytník je výjimečný nejen svými účinky na zdraví, ale i širokým využitím v kuchyni. Ať už si z něj připravíte sirup, čaj, džem nebo ho využijete při podzimním pečení, vždy tak obohatíte jídelníček o dávku přírodních vitamínů. Zároveň nejde o náročnou rostlinu – pěstování rakytníku řešetlákového zvládne i méně zkušený zahrádkář. Pokud tedy hledáte způsob, jak účinně a přírodní cestou posílit imunitu celé rodiny, rakytník je ideální volbou.
