Skleník nabízí nekonečné možnosti pěstování celého spektra plodin. Od zeleniny a bylinek, přes některé tropické ovoce, až ke květinám. Ať už velký nebo malý skleník, každý je potřeba důkladně uspořádat. Netušíte, co kam patří anebo které druhy rostlin spolu lze pěstovat? Poradíme vám, na co se zaměřit.
Rozmyslete si, co budete ve skleníku pěstovat
Ideální pěstební podmínky, které skleníky a fóliovníky poskytují, vybízejí k pěstování řady rostlin. Různé druhy plodin, zeleniny či květin mají sice také různé požadavky na péči a růst, to však nebrání jejich souběžnému pěstování. Jeden skleník vám tak bude stačit i pro opravdu pestrou škálu druhů.
Existuje několik zásad, které se vyplatí znát. Zaměřte se především na druh zeleniny či dalších rostlin, které se chystáte vysadit. Čistě z praktického pohledu jde o to, že některé rostliny potřebují více místa. V případě, že by neměly prostor k růstu, docházelo by k deformacím rostlin i jejich plodů. Zároveň by si také mohly navzájem ubírat živiny z půdy.
A co se dá pěstovat ve skleníku? Seznam by byl opravdu dlouhý. Zmínit můžeme alespoň ty nejčastější druhy zeleniny:
- Papriky – kapie, kozí rohy, chilli papričky a další odrůdy
- Salátové okurky
- Rajčata – od keříčkových, přes cherry, až po obří, tzv. “masitá rajčata”
- Kedlubny
- Saláty
- Ředkvičky
- Bylinky a mnohem více
Vytvořte si plán
Rozvržení a správné uspořádání skleníku je klíčem bohaté sklizně. Ať už jste začátečník nebo zkušený zahradník, vysazení rostlin ve skleníku může být někdy trochu hlavolam. Vytvořte si malý taháček – výsadbu jednotlivých druhů rostlin i podobu a uspořádání skleníku si zakreslete do jednoduchého plánu. Díky tomu využijete prostor ve skleníku opravdu naplno a efektivně.
A jak tedy skleněný nebo polykarbonátový skleník uspořádat? Řiďte se vždy jeho celkovou rozlohou. Mini skleník na balkón bude vyžadovat samozřejmě zcela jiné uspořádání ve srovnání s velkým zahradním skleníkem. Zde bývá nejpraktičtějším tvarem záhonů písmeno “U”. Získáte tak 2 dlouhé záhony, kolmo jeden kratší a v prostoru mezi záhony cestičku. To vám umožní rozdělit rostliny podle jejich specifických požadavků na pěstování.
Rostliny, které potřebují více slunečního světla umístěte na jižní stranu skleníku. Naopak rostliny preferující stín, jako jsou například saláty nebo špenát, umístěte směrem k severu.
Některé rostliny mají podobné nároky na množství vody a živin, ty umistěte k sobě. Např. rajčata a bazalka si vzájemně prospívají, neboť bazalka může pomoci odhánět škůdce rajčat a zvýraznit jejich chuť. Podobně může koriandr pomoci chránit před škůdci okurky. Petržel přispívá k růstu papriky. Jiné rostliny si však konkurují o vodu a živiny, např. okurky a ředkvičky, takže byste je měli dávat více od sebe. Brokolice může vypouštět látky negativně ovlivňující růst rajčat. Podobně působí i brambory na růst papriky.
Záleží i na velikosti rostlin. Obecně platí, že rostliny, které potřebují k růstu více prostoru, se sází na okraj skleníku. Menší rostliny se umisťují blíže k centru. Kupříkladu rajčata vyžadují přísun vzduchu a dostatek místa. V záhonu byste je proto měli umístit blízko ke vchodu či oknům skleníku. Ideální je zasazení na vnitřní okraj záhonu u středové cestičky. Za rajčaty vám tak vznikne prostor, který využijete k výsadbě drobnějších odrůd zeleniny. Zpravidla se hodí například saláty, ředkvičky, kedlubny anebo jarní cibulka. Salátové okurky si žádají prostor k růstu. Ten je jim zapotřebí dopřát a do jejich blízkosti raději nic dalšího nevysazovat. Obdobně jsou na tom papriky.
A pokud vám i po vysazení všech rostlin zbude ve skleníku prostor, můžete jej vyplnit bylinkami jako pažitka, bazalka či šalvěj. Prostor u stropu skleníku lze využít i pro převislé květiny nebo nejrůznější závěsné koše a organizéry na drobné zahradní nářadí.