Cement, malta a omítka – rozdíly a použití

Nejdříve uveďme nejdůležitější rozlišovací kritérium: Cement je hydraulicky tvrdnoucím pojivem, které tuhne jak na vzduchu, tak i pod vodou. Smícháním s vodou, přidáním příměsí různých zrnitostí (např. drceného kamene, drobného štěrku, písku) a v případě potřeby dalších aditiv (např. plastifikátoru, těsnicí hmoty atd.) a přísad (např. barevných pigmentů, vláken atd.) získáme beton.

Cement je hydraulickým pojivem. Šedý nebo bílý prášek se skládá mimo jiné z jemně mletého slínku portlandského cementu, struskového písku, popílku, mletého vápence, a dále z anorganických a přírodních minerálních vedlejších složek, z kterých po smíchání s vodou vznikne cementová kaše. Tato kaše postupně ztvrdne a je pevná a odolná i pod vodou. Pokud byste chtěli vybudovat základy nebo pevně ukotvit plotové sloupky do země, potřebujete beton, který se skládá z cementu (portlandského cementu), vody, písku a štěrku.

Cement není ostatně jen základem do betonu, může být také pojivem do malty – přesněji do cementové malty. Tuto maltu lze všestranně použít při stavbě domu, v interiéru i exteriéru, na opravy, ale také k omítání. Cementová malta se vyznačuje vysokou pevností a dobrou soudržností. Uplatnění proto nachází při zvlášť intenzivním namáhání v oblasti podezdívky nebo u sklepního zdiva.

V závislosti na receptuře a příměsi dalších látek se získávají další malty – například tenkovrstvá malta (třeba k vyzdívání tvárnic z pórobetonu nebo lehkého betonu), šamotová malta (k vyzdívání a opravám topenišť), sádrová malta (k lepení sádrových desek, zatmelení spár u sádrových výrobků nebo upevňování elektroinstalací) nebo malta na dláždění (k pokládce keramické dlažby a desek).

Omítková malta naproti tomu sestává také z pojiva (cementu, vápna, sádry nebo umělé pryskyřice), z příměsí se zrnitostmi maximálně do čtyř milimetrů, z vody nebo rozpouštědel a popřípadě z dalších přísad. Rozlišujeme omítky s minerálními pojivy (například standardní omítky, lehké omítky, tepelně izolační omítky atd.) a omítky s organickými pojivy (s umělou pryskyřicí).

Úkolem venkovních omítek (zpravidla vápenocementové omítky na fasádě a cementové omítky v oblasti podezdívky) je chránit zdivo před vlhkostí a povětrnostními vlivy. Navíc regulují vlhkost ve stavebních prvcích. Vnitřní omítky (jádrové omítky) (hlavně vápenná omítka, sádrová omítka nebo vápenosádrová omítka) slouží jako podklad pod omítku pro další úpravu stěn (např. válečkovanou nebo škrábanou omítku, obklady atd.).

cPro potřeby kutila je účelné používat beton a maltu jako hotovou směs. Tyto směsi se už jen rozmíchají s vodou (dodržujte údaje výrobce) a jsou vždy správně vyladěny, respektive poskytují potřebnou pevnost.