Omítání stěn

Omítka je vrstva materiálu nanesená na zděnou, litou nebo montovanou stěnu, kterou pak zpevňuje a chrání, vyrovnává nepravidelnosti, spáry a díry ve zdi a vytváří její hladký povrch. Rozlišujeme mezi venkovními omítkami na fasády a omítkami pro utváření stěn v interiérech. Především v interiéru může být omítka následně kombinována a zpracovávána s dalšími materiály. 

Taková i několik centimetrů tlustá omítka na stěně a stropě jistě není žádný zázrak a mohou ji po určitém zacvičení nanášet i šikovní laikové. Přesto je důležité věnovat pozornost některým tipům ze strany odborníků, díky nimž zabráníme chybám při aplikaci.


Návod

1. Základní informace

Omítka je zpravidla tvořena maltou s plnidly příp. přísadami, jako je písek či polystyrén, a pojivem. Podle přidaného pojiva rozlišujeme mezi jednotlivými druhy omítky, tedy sádrová, vápenná nebo cementová, ale také kombinace sádrovápenná nebo vápenocementová. Kromě toho existují ještě minerální jílové omítky a také organicky vázané omítky s umělou pryskyřicí.

Speciální přísady dávají vrstvě omítky charakteristické vlastnosti. Existují například sanační omítky a omítky chránící proti vlhkosti. Pro interiéry jsou k dispozici omítky pro odstínění elektrických a elektromagnetických polí, omítky pro zlepšení akustiky prostoru či speciální dekorační omítky.

Venkovní omítka chrání fasádu před zvětráváním a současně má izolační vlastnosti. Pevnost jednotlivě nanášených vrstev omítky by se směrem od podkladu měla snižovat.

Omítka v interiéru má kladný vliv na klima prostoru (odebírá přebytečnou vlhkost ze vzduchu v místnosti) a slouží především jako rovný podklad pro následující nátěry (cementová malta), obkladačky nebo tapety (sádrová omítka). U super hladkých povrchů, vhodných pro tapetování, stačí ošetřit hluboké spáry, zářezy po vedení a další nerovnosti.

2. Příprava podkladu

Nejdůležitějším úkolem při omítání je správná příprava podkladu. Ten musí být suchý, čistý, bez trhlin a prachu. Volné částice odstraníme kartáčem nebo smetákem. Díry nebo prohlubně vyplníme a vyhladíme stěrkovou hmotou, neboť některé omítky (např. roztíraná omítka) nedokážou překlenout díry nebo místa s vylomenou omítkou, ať je naneseme v jakkoli silné vrstvě. Podklady s různou nasákavostí, např. stavební desky pro suchou výstavbu, sádrové omítky, beton, vlákninové tapety a také zabroušené nebo matné staré omítky musíte navíc ošetřit penetrací (dodržte pokyny výrobce). Pokud chcete omítnout pouze určité části stěny, vyznačte si a olepte okraje širokou malířskou krepovou páskou. Někteří výrobci omítek navíc doporučují zvlhčit omítaný podklad před vlastním nanesením omítky.

Zapamatujte si: při volbě omítky a penetrace je třeba, aby oba materiály byly vzájemně kompatibilní složky patřící do jednoho určitého systému.

Ve vhodné nádobě smíchejte omítku s vodou dle pokynů výrobce. Jakmile směs nebude obsahovat hrudky, nechejte ji několik minut uzrát a pak ji znovu promíchejte. Poněvadž minerální roztírané omítky tuhnou působením chemikálií, neměli byste nikdy namíchat více materiálu než pouze množství, které zpracujete během 60 minut.

Doporučení: jednotlivé barevné odstíny je možno vytvářet přidáním tónovacích barev. Barvu vmíchávejte tak dlouho, až v materiálu nebudou vidět žádné šlíry.

Omítání je práce, která vyžaduje zručnost, cvik, dobrou přípravu a především vhodný nástroj. Informace k tomuto tématu získáte v BAUHAUS Tipu od profesionála: Nástroje a nářadí pro omítání.

4. Usazení omítkových profilů a výztuží

Pro nanesení rovnoměrné tloušťky omítky na stěnu a pro dosažení svislice, případně pro vyrovnání šikmé stěny omítkou, použijte rychloomítníky čili rychloomítníkové lišty (také nazývané omítací lišty), které usadíte na stěnu s odstupem do 1,5 m. Přes tyto „kalibry“ pak stáhněte hliníkovou lať, na kterou jste předtím nanesli omítku. Pro správné provedení hran budovy a jako zábranu možného poškození nebo oděru rohů upevněte na roh budovy navíc soklový zakončovací profil a rohový ochranný profil (jsou to kovové profily chráněné proti korozi, případně prefabrikovaná tvarovaná výztužná tkanina ze sklovláken).

Na přechodových místech k dalším stavebním materiálům a nad problematický podklad, např. roletové skříně nebo tepelně izolované plochy je třeba použít omítkovou výztuž (také nazývanou armovací mřížka omítky). Tato výztuž tvořená mřížkou odolnou proti působení alkálií, tedy zásad, nebo tvořená nerezovými rohožemi s hustě pletenými oky, vkládaná do středu nebo do horní třetiny omítky, dává omítce vyšší pevnost.

5. Nanesení omítky

Namíchanou omítkovou maltu naneste ocelovým hladítkem po určitých úsecích (polích) na stěnu. Následně pak tato pole mezi rychloomítníky přetáhněte hladítkem. Jakmile omítka, nanesená v jedné nebo dvou vrstvách, trochu zatuhne (dodržte pokyny výrobce), můžete ji strukturovat. Po skončení omítání nechejte místnost několik dnů větrat, aby se mohla vypařit voda z nové stěnové omítky.

Tip

Minerální omítky a omítky s plastickou hmotou

U omítek rozlišujeme mezi dvěma hlavními skupinami: minerální omítky a omítky s plastickou hmotou. Minerální omítky sestávají z písku s minerálními pojivy (sádra, vápno, cement nebo směsi těchto materiálů) a ty se dále dělí na 5 skupin, což závisí na vlastnostech takové omítky a jejím použití. Po přidání vody dojde ke vzájemnému chemickému spojení těchto látek a výsledný materiál je pak možno zpracovávat. Omítky s plastickou hmotou se vyrábějí s organickými pojivy (vodní disperze polymeru, kombinace draselného vodního skla nebo emulze silikonové pryskyřice nebo pryskyřice rozpuštěné v rozpouštědle) a nabízejí se výhradně jako směsi připravené k použití. Jsou snadno zpracovatelné a jsou vhodné zejména pro dekorativní tvorbu v interiéru i exteriéru.

Nářadí a materiál

  • Armovací tkanina
  • Cementová omítka
  • Dekorační omítka
  • Hladítko z nerezu (stahovací hladítko)
  • Hladítko z umělé hmoty
  • Hřebíky
  • Kladivo
  • Krycí fólie
  • Lžíce z nerezu (v různých velikostech)
  • Malířská štětka
  • Malířský krep
  • Míchadlo
  • Omítací profily
  • Penetrace
  • Roztírací hladítko
  • Rychloomítníkové lišty
  • Sádrová omítka
  • Strukturovaný váleček
  • Vrtačka
  • Základní omítka

Galerie

Důkladné ošetření a příprava podkladu je důležitým předpokladem pro dobře přiléhající omítku.

Omítací profily, začišťovací lišty nebo omítací šablony pomáhají omítku hladce snímat a dosáhnout čistých rohů a hran.

Připevněte profily a lišty nanesením větších vrstev omítky na zeď.

Nanášejte omítku na zeď zednickou lžící a pak ji rovnoměrně rozetřete pomocí hladítka (stíradla).

S umělými hladítky nebo/a houbami vytvoříte hladký povrch, který pak můžete strukturovat příp. zušlechťovat.