Klížení a lepení

Místo spojování hmoždinkami, přibíjení hřebíky, připevňování svorkami nebo šroubování můžete dnes stále více materiálů právě tak spolehlivě navzájem lepit – díky vývoji nových (speciálních) produktů, které přináší rozdílné vlastnosti. Pro praktické použití lze lepidla zhruba rozdělit do dvou skupin: fyzikálně působící a chemicky tvrditelná lepidla.

S jednoduchými lepidly pro domácnost, jako třeba lepidlem na papír, můžete tvořit a opravovat drobnosti. Pokud se ulomilo porcelánové ouško u oblíbeného hrnečku, pomůže vám speciální lepidlo na porcelán. Pro další materiály existují lepidla na dlažbu, plasty, montážní lepidla nebo lepidla na dřevo. Nechceme-li kupovat lepidlo na každý materiál, doporučuje se víceúčelové lepidlo, které bez problémů spojí nejdůležitější materiály.


Návod

1. Takto fungují lepidla

V lepeném spoji působí dvě různé síly: přilnavost k zúčastněným dílcům – tak zvaná adheze – a vnitřní soudržnost lepidla – tak zvaná koheze. Při adhezi proniká tekuté lepidlo při nanesení především do nejjemnějších nerovností lepených materiálů a přilne k nim. Při kohezi získává lepidlo po vytvrzení konečně svoji pevnost a spojuje tak dílce.

Aby lepidlo vytvrdilo, musí se jedna složka (rozpouštědlo) odpařit – buď prchavá chemická substance nebo voda (např. u klasického lepidla na dřevo). Tím se těsněji semknou vlastní molekuly lepidla a spojí se navzájem, až vznikne stejnorodě pevná hmota.

Princip lepení u tak zvaných dvousložkových lepidel je jiný: Zde se přímo před použitím smíchají dvě kapalné substance, tyto navzájem reagují a tím se vytvrdí. Podobně fungují jednosložková, za studena vytvrzující polyuretanová lepidla (označovaná také jako lepidla na bázi PU nebo PUR). Obě kapalné substance jsou již smíchané v nádobě a reagují navzájem, jakmile se k nim dostane voda. K tomu stačí běžná vzdušná vlhkost.

2. Lepidla a jejich vlastnosti

Pro praktické použití lze lepidla zhruba rozdělit na fyzikálně působící a chemicky tvrditelné produkty. Fyzikálně působící lepidla spojují navzájem velký počet materiálů – sice pouze s omezenou přídržnou sílou, ale to ve většině případů pro domácí použití stačí. Pokud chcete dosáhnout vyšší koheze, sáhněte raději po chemicky tvrditelných produktech.

Víceúčelová lepidla, kontaktní a tavná lepidla patří ke skupině fyzikálních lepidel. Jejich přilnavost se rozvíjí buď odpařením rozpouštědla (chemické substance nebo vody), silným tlakem nebo zchlazením (v případě termoaktivních lepidel).

Pokud má být lepené místo silně zatěžováno, nebo pokud je lepená plocha velmi malá, je lepší použít chemicky tvrditelná lepidla. Zde se smíchávají dvě složky (viz nahoře). Existují ale také speciální případy, kdy třeba lepidla na sklo vytvrzují například UV světlem. Právě tak existují lepidla, do jejichž plochy se pokládá jemná kovová mřížka, která pak spouští reakci jako katalyzátor. U plastů jako polyetylen (PE) nebo polypropylen (PP) musíte naopak nejdříve nanést kapalné pomocné činidlo (primer), které vytvrzení následně naneseného vteřinového lepidla urychlí tak silně, že vznikne trvanlivý spoj.

3. Jaké lepidlo použít pro daný účel

Vysokou přídržnou sílu vykazují lepidla pouze tehdy, pokud jejich vlastnosti odpovídají danému materiálu. Neboť jak rozdílná jsou různá lepidla, tak četné jsou i požadavky, které musí splňovat.

Rozhodnutí pro správný lepený spoj závisí také na tom, jak tento spoj bude později zatěžován. Zatížení tlakem jsou zde nejméně problematická, protože tlak daný spoj pouze silněji stlačuje. Zatížení v tahu mohou být problematická spíše u menších lepených ploch, protože tah lepené materiály táhne od sebe.

Tak zvané střižné zatížení působí paralelně a nerovnoměrně k povrchu spoje (u střižného zatížení v tlaku směrem ke spoji, u střižného zatížení v tahu směrem od spoje). Zvětšením lepené plochy nebo zesílením spojovaného místa dodatečně nalepenými materiály se můžete vyvarovat porušení spoje.

Největší nebezpečí, že se spoj poruší, existuje u zatížení loupáním a zkrutem, tedy pokud zatížení působí jen na malou část lepené plochy, čímž rychle dochází k překročení mezí pevnosti. Zde je potřeba navíc použít mechanické spojovací prvky.

Víceúčelové lepidlo je správným produktem ve všech případech, kdy kutilství neklade velké nároky na přídržnou sílu a odolnost vůči vlivům prostředí. Zde je třeba upřednostňovat bezrozpouštědlová víceúčelová lepidla. Pokud je potřeba, aby lepení probíhalo obzvláště rychle, pak jsou ideální vteřinová lepidla.

Speciální lepidla vyrobená k určitému účelu se používají tehdy, pokud volbu lepidla určuje výhradně materiál – například lepidlo na textilie, sklo, porcelán nebo kov. Nebo v případech, kdy musí být lepidla dimenzována na zvlášť vysokou zatížitelnost. Taková lepidla se většinou skládají ze dvou složek a spolehlivě spojují navzájem i různé stavební materiály.

Klasické lepidlo na dřevo je disperzním lepidlem: zde jsou lepicí částice a další pomocné látky jemně rozptýleny ve vodě (dispergovanány). Po nanesení se voda odpaří a lepicí částice se semknou blíž k sobě. Požadovaná pevnost vzniká následně upnutím a stlačením lepeného spoje.

Pokud chcete spolehlivě navzájem spojovat savé a nesavé materiály, a je-li k dispozici dostatečná lepená plocha, použijte montážní lepidlo.

Tip

Moderní vteřinová lepidla
Stabilizátory (na obrázku červeně) v tekutém lepidlu zabraňují, aby se kyanoakrylátové částice nevázaly již v tubě.
Při styku s vlhkostí se začíná tvořit kyanoakrylátový řetězec – k zesíťování molekul dochází během několika sekund.
Vteřinová lepidla se v dnešní době hodí i pro flexibilní materiály, jako jsou kůže nebo guma. To je dáno příměsí flexibilních umělých hmot (elastomerů), které se zdeformují a poté se vrací do výchozí pozice: Jako u obvyklých vteřinových lepidel vytvrzují jejich flexibilní příbuzní reakcí kyanoakrylátových částic se vzdušnou vlhkostí, po vytvrzení pak ale nezkřehnou.

Nářadí a materiál

  • Pistole k lepení za tepla
  • Chrániče hran podle potřeby
  • Lepidlo podle materiálu
  • Klih podle materiálu
  • Čisticí prostředek (příp. rozpouštědlo)
  • Šroubové svěrky nebo upínací popruhy
  • Houba/hadřík
  • Příložky (zbytky dřeva) podle potřeby

Galerie obrázků: Klížení a lepení

Rozhodnutí pro správný lepený spoj závisí také na tom, jak tento spoj bude později zatěžován: Pokud je lepené místo zatíženo tlakem, není to kritické. Při zatížení v tahu se však mohou zejména menší lepená místa opět rozpojit.

Značně namáhané podlahové krytiny slepte nejlépe pevně s podkladem. Je třeba upřednostnit výrobky bez obsahu rozpouštědel.

Korek, masivní parketové podlahy a dřevěná prkna lepte reaktivními lepidly na bázi polyuretanu. Tato lepidla neobsahují vodu ani rozpouštědla, nekřehnou a dřevo po nich nebobtná.