Hlavní obsah

Izolační materiály pro dům, fasádu a střechu

Jako izolační hmoty se používají stavební materiály s nízkou tepelnou vodivostí. Podle místa použití se provádí parotěsné nebo difuzně otevřené izolační konstrukce. Při výběru vhodné izolační hmoty hrají důležitou roli také zvuková izolace a kročejová izolace, a dále chování při požáru. K dostání jsou desky, role, rohože, rouna nebo volný materiál pro plniva. Izolační hmoty se skládají z pěnových syntetických hmot, minerální vlny nebo organických substancí (celulózy, korku, dřeva, ovčí vlny, konopí, lnu, mořské trávy atd.). Jaké izolační materiály existují a k čemu jsou vhodné, zjistíte v tomto Rádci.
Pozor: V zásadně je účelné používat pouze izolační hmoty, které mají pro plánované uplatnění stavebně technické osvědčení. To nestranně ověřuje a osvědčuje způsobilost izolační hmoty pro právě toto použití.

1. Jak působí izolační hmoty

Každá (stavební) hmota má svůj vlastní součinitel tepelné vodivosti. Beton vede teplo například velmi dobře, špatně tedy izoluje. Vzduch je naopak špatný tepelný vodič. Výrobci izolačních hmot těchto vlastností využívají: Oplášťují vzduch! Materiál vyrobený s nesčíslným množstvím malých vzduchových bublinek je proto zvlášť vhodný jako izolační hmota. Další velkou výhodou je, že tloušťka vrstvy je v poměru k ostatním materiálům (betonu, cihlám, pórbetonu nebo dřevu) výrazně menší – a to při stejném izolačním výkonu! Právě při izolaci střechy nebo fasády může být důležité, jak silná musí izolace být, aby splňovala požadavky Nařízení o úsporách energií.

Pozor: Izolační desky se zpravidla nabízí v různých tloušťkách (od 4 do 40 cm u tvrzené pěny a od 4 do 20 cm u minerální vlny) a hodí se tak k různým materiálům zdí a požadovaným hodnotám U.

2. Rozmanitost izolačních hmot

Syntetické a tvrzené pěnové izolační hmoty (expandovaný polystyren EPS, extrudovaný polystyren XPS, polyuretan), minerální vlna nebo izolační hmoty z minerálních vláken (kamenná vlna, skelná vlna), minerální izolační hmoty (perlity, pěnové sklo), a dále izolační hmoty z obnovitelných surovin (celulóza, len, konopí, dřevo) – existuje značný počet izolačních hmot s rozdílnými (izolačními) vlastnostmi. A pro každý záměr vhodná izolační hmota v podobě stabilních desek, flexibilních rohoží a plniv nebo filců se sponami. Nejdříve se však musí ujasnit, k čemu se má izolační hmota použít: pod střechu, na fasádu nebo ve sklepě, na tepelnou nebo kročejovou izolaci.

Pozor: Mnozí výrobci nabízí kompletní systémy, které se skládají například z izolačních desek, fólií, izolačních a lepicích pásek. K ochraně před teplem a chladem se zároveň přidružuje nepropustnost pro vítr a vzduchotěsnost, a dále ochrana před vlhkem.

Zde spočívají potenciály úspor:

Teplo vždy stoupá směrem nahoru. Není-li dostatečně izolován strop nejvyššího podlaží, respektive střecha, může teplo téměř nerušeně unikat. S dobrou izolací se tyto ztráty dají snížit až o 80 procent.
Největší část pláště budovy zabírají vnější plochy. Proto jsou také odpovědné za největší část energetických ztrát. Pro účinnou tepelnou izolaci jsou na výběr různé izolační systémy, jejichž zpracování je jednoduché.
Za tímto účelem by měl být sklep co nejsušší a přiměřeně teplý. Izolace sklepa poskytujte kromě úspory energie mnoho výhod z hlediska pohodlí při bydlení a ochrany stavební podstaty. V závislosti na stavu budovy a způsobu užívání se doporučují různá opatření pro tepelnou izolaci na stropě nad sklepem, na vnitřních a vnějších stěnách.

Porovnání tloušťky vrstvy různých materiálů při stejném izolačním účinku

3. Důkladné čtení etiket

Při výběru izolačních hmot je naprosto nutné věnovat pozornost značce CE, chování při požáru a stupni tepelné vodivosti:

  1. Označením CE na výrobku výrobce potvrzuje, že výrobek odpovídá směrnicím EU, zejména ohledně bezpečnosti výrobku.
  2. Podle místa použití se aplikují nehořlavé (označení A), nesnadno hořlavé (B1) nebo běžně hořlavé (B2) výrobky (třída stavebních hmot podle jejich chování při požáru).
  3. Materiály, které vykazují stejnou nebo podobnou tepelnou vodivost, jsou přiřazeny jednomu takto nazvanému stupni tepelné vodivosti (WLS). Izolační hmota WLS 040 tak odpovídá tepelné vodivosti 0,040 W/m.K (čím nižší hodnota, tím lepší tepelná izolace).

Minerální izolační hmoty jsou izolačními hmotami z přírodních, ale i přírodně-syntetických materiálů. Patří k nim třeba minerální vlna (skelná vlna nebo kamenná vlna), minerální izolační desky, pěnové sklo, perlity (vulkanické sklo), křemičitan vápenatý nebo desky z granulátu pěnového skla. Nabídka zahrnuje flexibilní rohože nebo filce se sponami, stabilní desky nebo granuláty na plniva.

Minerální vlna (filc nebo desky ze skelné vlny nebo kamenné vlny) je vhodná na ochranu před chladem, teplem, požárem a hlukem. Redukuje tvoření kouře v případě požáru a po desetiletí odolává stárnutí. Díky nízké hmotnosti se navíc snadno zpracovává. Minerální vlna umožňuje difuzně otevřené skladby stěn, lze tedy vynechat chemickou ochranu dřeva. Skelná a kamenná vlna je se stupněm tepelné vodivosti do WLS 032 velmi dobrá k izolaci šikmých i plochých střech, k izolaci fasády, vnitřních prostor a dělících příček, a dále na kročejovou izolaci.

Perlit je čistě přírodní materiál, je nehořlavý a z hlediska stavební biologie naprosto nezávadný: Perlit se získává z minerálního kameniva rozmělněním a krátkodobým zahřátím na více než 1 000 stupňů Celsia. Horko odpaří vodou vázanou v kamenivu – velikosti pískových zrn hrudek perlitu tím nabydou na 15 až 20násobek svého objemu. Takto vzniklý granulát se osvědčuje v mnoha oblastech a hodí se zejména jako kročejová izolace a do dutin mezi polštářem a stropními nosníky.

Stavební a izolační desky z granulátu pěnového skla (WLS 040 – 060) nebo křemičitanu vápenatého (WLS 050 – 070) jsou velmi snadné na zpracování. Na základě jejich odolnosti vůči plísním, vlhkosti a mrazu se používají například na vnitřní izolace, při úpravách interiéru v sanitárních částech a při sanaci vlhkého zdiva – nebo také jako odolné obložení přístřešku pro auto.

Stavební a izolační desky z granulátu pěnového skla (WLS 040 – 060) nebo křemičitanu vápenatého (WLS 050 – 070) jsou velmi snadné na zpracování. Na základě jejich odolnosti vůči plísním, vlhkosti a mrazu se používají například na vnitřní izolace, při úpravách interiéru v sanitárních částech a při sanaci vlhkého zdiva – nebo také jako odolné obložení přístřešku pro auto.

5. Syntetické izolační hmoty

EPS, XPS, PUR – za těmito názvy se skrývají tvrzené pěnové desky: expandovaná polystyrenová pěna (tvrzená pěna EPS), extrudovaný pěnový polystyren (tvrzená pěna XPS) a polyuretanová pěna (tvrzená pěna PUR/PIR). Srovnatelně levné tvrzené pěnové desky mají nízkou hmotnost, jsou snadné na zpracování (umožňují také velmi přesné řezy) a velmi dobře tepelně izolují (až WLS 023).

Použití tvrzených pěnových desek je velmi všestranné a efektivní: Dávají se především na fasády (zateplovací systémy), jako nadkrokevní izolace, jako kročejová izolace pod potěr, jako izolace plochých střech nebo izolace vnějších zdí sklepů. Tímto „všeumělem“ se však dají izolovat i stropy nad sklepem, podkroví, stropy podlaží, trubky na pitnou vodu, roletové truhlíky nebo dlaždice. Odolnost proti tlaku je podle výrobku (tvrzené pěny XPS a PUR jsou zvlášť odolné vůči tlaku) 100 až 240 kPa/m2 (kilopascal na čtvereční metr) – důležité u staticky zatěžovaných ploch jako jsou podlahy (izolační potěr) a vnější stěny sklepů (obvodová izolace).

Pozor: Pro použití v interiérech byste měli dbát na použití tvrzených pěnových desek, které jsou minerálně upravené nebo potažené rounem, protože tvrzená pěna nepojme téměř žádnou

6. Rostlinné a živočišné izolační hmoty

Příroda to prostě chápe: Ve věci uchovávání tepla, ochrany před letním horkem, příjemného klimatu v místnosti a odhlučnění nabízí velké přednosti izolační materiály (pevné desky nebo flexibilní rohože) z obnovitelných surovin ze dřeva, konopí, lnu, celulózy, kokosu, slámy a rákosu nebo sypkého materiálu (např. korkové drtě, konopného pazdeří, dřevěných hoblin zpevněných cementovou maltou nebo drceného keramzitu). Dobré jsou i izolační hodnoty s WLS 040 (výjimkou je rákos WLS 050 a sláma WLS 090). A třebaže se tyto materiály používají k izolaci již odpradávna, neznamená to, že se s nimi mohou sanovat pouze hrázděné domy. Právě pokud jde o vnitřní izolace obvodových stěn, jsou k tomu svými stavebně fyzikálními vlastnostmi trvale udržitelné rostlinné materiály s nízkými emisemi – s oblibou pojené cementem nebo v kombinaci s hliněnými omítkami takřka předurčeny. Pozitivní environmentální aspekty, dlouhá životnost a ekologická rovnováha, tedy životní dráha výrobku od těžby surovin až po likvidaci, zpravidla i ekonomicky zdůvodní vyšší náklady na rostlinné izolační hmoty oproti výrobkům na ropné bázi.

Desky z měkkých dřevěných vláken ve své tlakuvzdorné podobě přichází v úvahu jako vnější tepelná izolace, nadkrokevní izolace na izolaci stropu nejvyššího podlaží nebo jako izolační podklad pro podlahové krytiny. Jsou však ceněny také jako flexibilní stavební materiál (rohože z měkkých dřevěných vláken) při izolaci dělících příček nebo jako podkrokevní, respektive mezikrokevní izolace.

Izolační materiál konopí je mimo jiné vhodný k ochraně před kročejovým hlukem, na mezikrokevní a podkrokevní izolaci, vnitřní izolaci stěn, a dále jako ekologická tepelná izolace v zavěšených fasádách. Rákos a sláma se používá například při izolaci vnitřních a obvodových stěn.


„Svetr pro dům“ – izolační rouno z ovčí vlny (WLS 040) zajistí nejen příjemné klima bydlení. S ovčí vlnou se lze vyvarovat také montážním pěnám s obsahem škodlivých látek. Ovčí vlna má navíc čistící účinek na vzduch v místnosti a vědecky prokázanou další vlastnost trvale odbourávat různé aldehydy, především formaldehyd, a proto se často používá při sanacích škodlivých látek.

Pojmy týkající se izolace

Třída stavebních hmot (podle DIN 4102) 
Stavební materiály se rozdělují podle jejich chování při požáru do tříd stavebních hmot: A = nehořlavé stavební hmoty; A1 a A2 = nehořlavé stavební hmoty, které prodlužují dobu trvání požární odolnosti konstrukčních dílů; B = hořlavé stavební hmoty; B1 = nesnadno zápalné; B2 = normálně zápalné; B3 = lehce zápalné stavební hmoty.

Blower door test
Pro stanovení průvzdušnosti domu se používá metoda měření diferenčního tlaku, nazývaná také blower door test: Ventilátor s těsnicí manžetou z fólie vhání vzduch do budovy nebo jej odsává. V závislosti na objemu vzduchu v budově vyplývá srovnávací ukazatel, součinitel výměny vzduchu. Slouží pro výpočet zbytečně unikající energie a u budov s ventilačním zařízením by neměl být vyšší než 1,5 a u budov bez ventilačního zařízení by neměl být vyšší než 3.

Izolační hmoty  
Jako izolační hmoty se používají stavební materiály s nízkou tepelnou vodivostí: Podle místa použití se provádí parotěsné nebo difuzně otevřené izolační konstrukce. Při výběru vhodné izolační hmoty hrají důležitou roli také zvuková izolace a kročejová izolace, a dále chování při požáru. K dostání jsou desky, role, rohože, rouna nebo volný materiál pro plniva. Izolační hmoty se skládají z pěnových syntetických hmot, minerální vlny nebo organických substancí (celulózy, korku, dřeva, ovčí vlny, konopí, lnu, mořské trávy atd.).
 
Parotěsná zábrana / parobrzda 
Parotěsná zábrana zabraňuje pronikání vlhkého vzduchu konstrukčním dílem. Vzhledem k tomu, že vodní pára teče vždy z tepla do chladna, se parotěsná zábrana instaluje mezi vnitřní obložení a izolační vrstvu. Vodní pára se nemůže dostávat do izolace a tam kondenzovat, čímž se zabraňuje škodám způsobeným vlhkostí.

Energetická sanace  
Energetická sanace zahrnuje veškerá opatření, která přispívají ke snížení potřeby energie, zejména potřeby topné energie. K nim patří izolace fasád, střechy a sklepa a výměna oken a domovních dveří podle ustanovení Nařízení o úsporách energií. Další opatření ke snížení potřeby energie jsou sanace vytápěcího systému, používání solárních kolektorů a energeticky efektivních elektrospotřebičů, kontrolované větrání obytného prostoru a obecně vědomé spotřební chování v oblasti úspor energie.

Energetický certifikát 
Nařízení o úsporách energií zavazuje vlastníky k vystavení energetického certifikátu. Energetický certifikát může být proveden jako certifikát spotřeby nebo potřeby a představuje posouzení budovy z energetických hledisek.

Nařízení o úsporách energií 
Nařízení o úsporách energií (EnEV) slučuje požadavky nařízení pro topné systémy a nařízení o tepelné ochraně. Stanovuje maximální limity pro potřebu energie u novostaveb a povinnost modernizace pro stávající budovy.

Potřeba tepla pro vytápění (kWh/m_a) 
Potřeba tepla pro vytápění v kWh/m_a udává, kolik energie se musí za rok vynaložit k ohřátí vytápěných prostor domu. Není zahrnuta potřeba energie na ohřev užitkové vody a ochlazování v létě. Při výpočtu se zahrnuje pouze základní plocha vytápěných prostor, tedy například nikoliv sklepní prostory.

Hodnota U 
Hodnota U, dříve hodnota k, popisuje na základě součinitele tepelné vodivosti konstrukčního dílu možné tepelné ztráty. Měří se množství tepla, které během jedné hodiny proteče čtverečním metrem plochy konstrukčního dílu, pokud se teplota vzduchu na obou stranách liší o 1 kelvin. Čím nižší hodnota U, tím efektivnější tepelná izolace konstrukčního dílu.

Tepelný most 
Jako tepelný most se označují místa budovy, kterými se teplo transportuje směrem ven rychleji než přilehlými místy. Tepelné mosty často vznikají u konstrukčních dílů jako jsou balkóny, základová spára zdi, výklenky pro topná tělesa, roletové truhlíky, okenní rámy a překlady nebo napojení na strop.

Tepelná izolace 
Tepelná izolace je souhrnný pojem pro všechna opatření, která slouží ke snížení předání tepelné energie do okolí pomocí izolačních hmot. K nim patří izolace obvodových stěn, stropů podlaží, podlah, sklepa, střechy, okenních a dveřních spár.

Tepelně izolační kompozitní systém 
Tepelně izolační kompozitní systém (zateplovací systém) k izolaci obvodových stěn se skládá z izolační hmoty, armovací vrstvy a venkovní omítky. Jako izolační materiál se používá minerální vlna, polystyrenová nebo polyuretanová tvrzená pěna, vakuové izolační desky a přírodní stavební materiály jako dřevní vlákno, korek, konopí nebo rákos.

Skupina tepelné vodivosti 
Skupina tepelné vodivosti (WLG) udává prostupnost izolační hmoty pro tepelný tok. Izolační hmoty s tepelnou vodivostí 0,025 W/mK se zařazují do WLG 025. Čím nižší klasifikace WLG, tím lepší tepelná izolace. 

  • Lněné rohože 
  • Rohože z konopných vláken
  • Tvrzené pěnové desky
  • Desky z měkkých dřevěných vláken (pevné v tlaku nebo ohebné)
  • Rohože z kokosových vláken  
  • Minerální izolační plniva (např. perlit, keramzitový granulát, granulát pěnového skla atd.)
  • Minerální izolační desky a rohože (např. skelná vlna, kamenná vlna, minerální izolační desky, pěnové sklo, křemičitan vápenatý, desky z granulátu pěnového skla atd.)
  • Rostlinná izolační plniva (např. korková drť, konopné pazdeří, dřevěné hobliny zpevněné cementovou maltou nebo drcený keramzit atd.)
  • Rouno z ovčí vlny
  • Sláma nebo rákos
  • Polystyren
  • Syntetická izolační plniva (např. polystyrenový granulát)
  • Zateplovací desky
  • Celulózové rohože nebo drť