Bylinky lidé používají už stovky let. Z běžných potravin dokážou vytvořit pochoutky a do našeho jídelníčku přináší pořádnou porci zdraví. Čerstvé bylinky povzbuzují chuť k jídlu a významně podporují trávení. Díky velkému obsahu vitamínů, éterických olejů, minerálů a dalších účinných látek dokážou podpořit imunitu, zklidnit nebo naopak povzbudit mysl, pročistit krev a pomoci i při řadě dalších zdravotních obtíží. Ne nadarmo se říká: „Není bylina, aby na něco nebyla.“
Poradíme vám, jak bylinky správně sbírat, uchovávat a k čemu je co nejlépe používat.
Znalost bylin a koření sahá hluboko do minulosti. Lidé už v době kamenné věděli, že některými listy a plody mohou dochutit své jídlo a zároveň i léčit různé nemoci. Velké množství informací o používání bylin pochází z období řeckých a římských civilizací.
Bylinkářské znalosti se během středověku uchovávaly především v klášterech. Dodnes využíváme poznatků tehdejších proslulých léčitelů, například abatyše Hildegardy z Bindenu, která působila v 11. století, přírodního léčitele Paracelsa (16. století) nebo faráře a lékaře Sebastiana Kneippa (19. století).
Pohyb na čerstvém vzduchu je zdravý, ale drobným úrazům se při něm často nevyhneme. Příroda je však na vše skvěle připravena.
Pelyněk vložený do turistických bot pomáhá proti pocitu těžkých nohou.
Mochna husí uvolňuje svalové křeče, postižená místa listy jednoduše protřete.
Kostival přináší úlevu při zvrtnutém kotníku.
Jitrocel pomáhá proti puchýřům, listy rozemněte a přiložte na postižené místo.
Aktivní látky, kterými se byliny ochraňují před predátory, bakteriemi a nepříznivými životními podmínkami, mají pozitivní vliv na lidské zdraví. Léčivá síla bylinek většinou vychází ze směsi jejich účinných látek.
Éterické oleje, které jsou obsaženy v tymiánu a šalvěji, mohou přinést úlevu při onemocnění dýchacích cest. Mentol v mátě pomáhá při migrénách a nachlazení. Rozmarýn obsahuje kafr, který působí na revma a pomáhá při bolestech kloubů a kostí.
Flavonoidy, obsažené například v petrželi nebo estragonu, uvolňují křeče, rozšiřují cévy, snižují krevní tlak a působí protizánětlivě.
Třísloviny, které se nachází v heřmánku nebo řebříčku, zabraňují šíření zánětů a podporují hojení.
Hořčiny, nacházející se například v pelyňku, podporují trávení.
Kyselina salicylová, kterou obsahuje máta nebo tužebník, zmírňuje bolesti.
Sbírejte za sucha, aby rostliny nebyly mokré a náchylné k plesnivění.
Zvolte vhodnou dobu sběru, ideálním časem je pozdní dopoledne. Meduňku trhejte před rozkvetením; mátu, rozmarýn a šalvěj na začátku kvetení; pelyněk a třezalku v plném květu.
Buďte opatrní, při sběru používejte ostrý nůž nebo nůžky, abyste rostlinu příliš nepoškodili a mohla rychle zregenerovat.
Bylinky správně uložte, ke sběru je vhodný koš, látková taška nebo papírový sáček.
Čerstvé bylinky, které chcete použít ještě ten samý den, dejte do sklenice s vodou. Bylinky můžete také zabalit do vlhkého kusu látky, vložit do dózy nebo sáčku a uložit do lednice ‒ uchováte je tak čerstvé po několik dnů.
Zmrazit můžete např. petržel, pažitku, kopr nebo mátu – nejlépe rozdrcené a zmrazené v tvořítkách na led.
Usušit můžete šalvěj, tymián, levanduli, rozmarýn nebo mátu. Byliny můžete sušit buď ve svazcích, zavěšené na vzdušném tmavém místě, nebo můžete lístky a květy rostlin otrhat a rozprostřít na speciální rámy určené k sušení bylin.
Byliny skladujte ve vzduchotěsných tmavých nádobách.
Bylinné čaje by neměly chybět v žádné domácí lékárničce. Obsahují řadu zdraví prospěšných látek a zahřejí vás nejen na těle, ale i na duši.
Jejich příprava je navíc velmi snadná – usušené nebo čerstvé listy bylin spařte vroucí vodou, nechte je několik minut louhovat a nakonec sceďte.
Vyzkoušet můžete například lahodné čaje z těchto bylin:
Máte-li rádi chuť česneku a cibule, určitě si oblíbíte i česnek medvědí, který je plný vitamínů. Můžete jej konzumovat syrový i vařený, tepelnou úpravou však ztratí část svého aroma.
Jeho aktivní látky pomáhají v boji proti bakteriím, snižují krevní tlak a hladinu tuku v krvi. Česnek medvědí je úspěšný i v boji s nachlazením a bronchitidou a stimuluje vylučování moči.
Svou vůní připomíná směs cibule a okurek. Proto se často používá při nakládání.
Brutnákový olej je osvědčeným lékem na kožní onemocnění, například neurodermitidu. Mírní svědění a pomáhá tak v boji se suchou pokožkou a lupy. Semena brutnáku se často používají jako přísada do krémů.
Mladé listy kopřivy mají svěží a aromatickou chuť, proto se často používají do jarních nádivek třeba s bršlicí.
Kopřiva má detoxikační vlastnosti, stimuluje trávení, působí močopudně a má protizánětlivé účinky. I proto se hodí k léčbě revmatu, dny a při problémech s močovými cestami a žlučníkem. Kopřivový čaj působí antibakteriálně a svým vysokým obsahem železa podporuje krvetvorbu.
Trpce chutnající listy potočnice obsahují důležité vitamíny C a D, spoustu minerálů a také železo, které podporuje krvetvorbu.
Bylina pomáhá při detoxikaci ledvin, jater a žlučníku. Hořčiny, které potočnice obsahuje, zase podporují chuť k jídlu.
Vůně jeho listů připomíná celer, je však intenzivnější, a proto se libeček často používá k dochucování pokrmů.
Méně známý je čaj z libečku, který se vaří z usušených semen rostliny. Čaj vám pomůže při ztrátě chuti k jídlu a zácpě. Pomáhá však i při zánětu močového měchýře a infekci močových cest.
Sušená dobromysl se používá především jako koření pod názvem oregano. Chutí připomíná peprnou směs tymiánu a majoránky. V zahradách a v přírodě rostoucí dobromysl není tak aromatická jako italské druhy, které u nás ale nepřezimují.
Třísloviny a hořčiny obsažené v této středozemní bylině zmírňují bolesti žaludku a střev. Pomáhají i při plynatosti a nechutenství. Přírodní léčitelé používají dobromysl při kožních infekcích a plísňových onemocněních.
Tato rostlina s pikantní, jemně oříškovo okurkovou chutí by mezi vašimi kuchyňskými bylinkami neměla chybět, zvlášť při přípravě frankfurtské zelené omáčky. Listy krvavce však nikdy nevařte, přidávejte je do již hotových pokrmů, jinak by ztratily svoji chuť.
Čaj z listů nebo vývar z kořenů rostliny stimulují metabolismus.
Aroma listů šťovíku připomíná citron a rebarboru. Rostlina obsahuje spoustu vitamínů ‒ kromě vysokého množství vitamínu C, také vitamíny B1, B2, B6 a E. Mimo vitamínů obsahuje také kyselinu šťavelovou. Proto je dobré jej konzumovat v omezené míře a používat jej pro zpestření chuti salátů.
Bylina také čistí krev a její třísloviny podporují produkci trávicích šťáv. Šťovík vám tak může pomoci při trávení těžkých jídel.
Lidé ve stresu nedají na tuto rostlinu s citrónovou vůní dopustit. Účinné látky meduňky totiž uklidňují nervy a pomáhají při poruchách spánku.
Méně známé je zevní využití meduňkového čaje. Zmírňuje potíže po bodnutí hmyzem a pokud jej před cvičením vmasírujete do svalů, můžete předejít svalové horečce.
Listy svízele se používají k provonění punčů, želatinových dezertů a sladkostí.
Rostlina je osvědčeným bojovníkem proti jarní únavě, navíc má i protizánětlivé účinky. Koupele ve výtažcích ze svízele pomáhají zrelaxovat unavené nohy, používají se také při kožních chorobách, poraněních a vředech.
Levandule má mezi bylinami výjimečné postavení. Okouzluje svou barvou, vůní a také rozsáhlými léčivými účinky.
Rostlina obsahuje až 400 zdravotně významných účinných látek. Levandule se tak používá při léčbě řady nemocí, důležitou roli hraje i v aromakologii, která se zabývá vlivem vůní na naši mysl a chování.
Levandule se často využívá také v kosmetice a k dochucování pokrmů.
Šalvěj je univerzálním pomocníkem proti mnoha různým onemocněním. Potvrzuje to i její název, který pochází z latinského slova salvare, což v překladu znamená léčit.
Šalvějový čaj redukuje nadměrné pocení, pomáhá při infekci v ústech, hltanu i při onemocnění zubů a dásní. Šalvěj také čistí pokožku a bojuje s bakteriemi, které podporují vznik zánětů při akné.