Hlavní obsah

Spojování dřeva

Pokud chcete dřevěné díly navzájem spojovat tradičním řemeslným způsobem, nepotřebujete kromě samotných obrobků žádný další materiál. Žádné hřebíky, žádné šrouby, žádné hmoždinky, žádné kování – dokonce ani lepidlo! Pro zhotovení takových tesařských spojů, jako jsou rybinové ozuby nebo drážky a čepy, musíte však pracovat velmi pečlivě, aby díly do sebe perfektně zapadly. Kdo chce tyto skutečně náročné práce obejít, může sáhnout po kolících (válcové nebo ploché kolíky) nebo speciálních nábytkových spojovacích článcích a kování, aby dřevěné díly spojil.

Jak spojovat dřevo lepidlem nebo pracovat s vruty do dřeva, zjistíte v Rádcích BAUHAUS: Klížení a lepení a Vruty do dřeva

1. Klasické spoje dřeva

Všechny klasické spoje dřeva při výrobě nábytku spočívají na principu, že spoj tvoří samotný materiál: Opracováním dřevěných dílů na ozuby, čepy, drážky atd. se zvětšuje dotykový povrch v oblasti lepené spáry. Tato přidaná plocha na povrchu znamená lepší soudržnost a trvalý spoj. Hotový kus musíte sesadit případně s přidáním lepidla na dřevo.

Pozor: Při zhotovování takových spojů je velmi důležitá preciznost. Dbejte vždy na to, aby polovina tloušťky čáry značení vždy zůstala na zbývajícím spojovaném dílu. Tedy: Řežte na straně odpadního dřeva a berte přitom v úvahu také šířku řezu pily! 

Spoj na drážku a čep je obzvláště stabilním spojem. Dílec se opracuje na drážku, do níž se zasune čep druhého dílce. Drážka se většinou dělá do delšího dřevěného dílu (např. u zásuvky delší postranice) a konce krátkých dílů se opracují jako čep.

Začněte orýsováním, respektive vyznačením rozměrů pro čepy a drážky na opracovávané kusy: Tloušťku materiálu rozdělte na třetiny a pomocí rýsovacího nástroje nakreslete příslušné čáry na čelní strany, a dále na vnitřní a vnější hrany obou dřevěných dílů. Místa, která chcete odstranit, označte křížkem. 

 

Jemnou pilkou nařízněte prvky drážky a čepu až po vyznačený základ (za tímto účelem dřevěné díly příp. upněte). 

Aby se vytvořila drážka, dřevo nyní plochým dlátem a truhlářskou paličkou opatrně vysekejte. Ploché dláto držte svisle a pracujte do hloubky. Začněte na jedné straně přibližně dva milimetry před kořenem drážky (tedy před zakreslenou čárou) a vysekejte dřevo do úrovně poloviny tloušťky dřeva. Dřevěný díl otočte a opracujte jej ze zadní strany. Úplně nakonec protněte můstek a dřevo odsekejte na úroveň středu kořene.

Pro zhotovení čepu jednoduše odřízněte obě boční části. Dbejte na to, abyste řezali v polovině nakreslené čáry na straně odpadního dřeva.

 

Poté, co jste zkontrolovali přesnost lícování drážky a čepu (příp. upravte římsovníkem a zbruste vnitřní hrany), oba dřevěné díly navzájem skližte (použijte příložky).

 

Pokud chcete konstruovat rám s výplní a výplň nechcete připevňovat pomocnými lištami, je možnou variantou spoj na drážku a čep se žlábkem. Dříve, než podle popisu zhotovíte drážku a čep, vyfrézujte nebo vyřízněte do dřevěných dílů žlábek. 

 

Tak zvané křížové přeplátování je nejjednodušším spojem v konstrukci rámů a podobným způsobem spojení jako spoj na drážku a čep: Dva dřevěné díly se spojí v pravém úhlu tím, že spodní kus se vyseká nebo vyfrézuje na šířku horního kusu do úrovně poloviny tloušťky dřeva. Horní kus se zhotoví analogicky a přilícuje se tak, aby povrchy byly v jedné úrovni. 

 

U rohových spojů se někdy může stát, že si čepy překáží. Aby se tomu zabránilo, uřízněte konce čepů na pokos. Před slepením pokosových čepů prověřte, že lze spoj snadno zasunout.

Nejnáročnějším rohovým spojem dvou dřevěných obrobků je rybinování. Rybinové čepy zde drží díky ozubení jednotlivých čepů. Spoj na rybinu je obzvlášť stabilní a také opticky velmi působivý svými klínovitými čepy, které se na rozdíl od rovných klínových čepů nemusí ani doplňkově klížit.

Pozor: Pro ctižádostivé kutily, kteří vyrábí ozubové spoje často, je účelné pořízení ozubovací šablony pro horní frézu. Tuto frézu jednoduše vedete kopírovacím pouzdrem podél šablony – při tom se do dřevěného dílu vyfrézují ozuby. 

Aby bylo možné obrobky přesně slícovat, musíte rozměry ozubů rybinového spoje předem propočítat: Rozdělte šířku dřeva (na nákresu vlevo: 200 mm) lichým číslem tak (zde 11), aby vznikla přibližně šířka prkna (tedy jeden dílčí úsek odpovídá přibližně tloušťce dřeva; na nákresu 18,18 milimetrů při tloušťce 18 milimetrů). Tento rozměr si vyznačte na čelní straně dřeva pomocnými čárami a poté zde pomocí ozubovací šablony narýsujte ozuby tak, aby úzké konce směřovaly k pozdější vnější straně. Stoupání ozubů činí 6:1 pro měkké dřevo, respektive 7:1 pro tvrdé dřevo (pro zvětšení klikněte na obrázek).
Pozor: Ozubový kus slouží vždy jako šablona pro rybiny. 

Zhotovení otevřeného rybinového spoje

Tloušťku dřeva orýsujte rejskem přes šířku ozubového kusu.
Následně pomocí šablony vyznačte rozměry ozubů, které jste vypočítali.
Boky ozubů nakreslete až k předem vyznačené rysce (použijte úhelník).
Obrobek upněte a ozuby nařízněte podél čar až k rysce – i zde opět ponechejte polovinu čáry.
Plochým dlátem opatrně z obou stran vysekejte dřevo.
Takto zhotovené ozuby nyní slouží jako šablona pro rybiny na protikusu: Obkreslete vnější hrany a úhelníkem přeneste rysky ozubů na čelní stranu.
Nyní můžete plochým dlátem a jemnou pilkou vypracovat rybiny.
 

2. Spoje s dřevěnými spojovacími kolíky

Kdo se che vyhnout tomuto skutečně náročnému vypracování dřevěných dílů, sáhne po válcových nebo plochých kolících: Ke zhotovení spoje jsou potřeba pouze otvory nebo drážky, do kterých se naklíží tyto volné spojovací prvky ze dřeva nebo plastu. 

 

Na spoje dřeva pomocí válcových kolíků vyvrtejte nejdříve do čela dřeva příslušné otvory, vsaďte do nich kolíkové hroty a přeneste pozice pro vrtání na protikus (po přesném slícování s protikusem na ně zatlačte). 

 

Na protikusu vyvrtejte otvory pro kolíky tak, že středící hrot vrtáku do dřeva nasadíte vždy do středu značky. Do otvorů dejte lepidlo na dřevo, zasuňte válcové kolíky, díly spojte a stlačte je až do ztuhnutí lepidla (dodržujte pokyny výrobce).

 

Při provádění spojů plochými kolíky oba obrobky sestavte a pozice kolíků vyznačte současně.

 

Následně vyfrézujte odpovídající drážky – nejdříve do čelního dřeva, poté do protilehlé plochy. Na dřevo dejte trochu lepidla, jak do drážek, tak i na kontaktní plochy, a dřevěné díly zasuňte do sebe (stlačte až do ztuhnutí).

Pozor: Frézu nastavte na příslušný rozměr kolíku. 

Vytvoření spoje na pokos s plochými kolíky

Nejdříve přesně uřízněte úkos.
Pro upevnění plochých kolíků vyfrézujte odpovídající drážky.
Ploché kolíky s lepidlem vsaďte do drážek a dílec zafixujte až do ztuhnutí lepidla rámovým napínacím pásem.

3. Nábytková kování

Standardizovaná spojovací kování (na obrázku: vrutová spojka a našroubovatelná násuvka) se používají především v průmyslové výrobě nábytku – rozmontovaný nábytek lze snadno přepravit domů a v místě určení právě tak snadno smontovat. Z těchto kování těží ale i kutilové – třeba při výrobě skříňového nábytku a regálů: Časová náročnost je výrazně nižší než u čistě řemeslně zhotovených spojů a nemusíte mít ani velkou truhlářskou zkušenost. Takové kusy nábytku získávají stabilitu díky nábytkovým křížům nebo vyztuženým tvrdým dřevovláknitým zadním stěnám. 

Galerie obrázků: Zhotovení spojů dřeva

Čistě řemeslně zhotovené spoje dřeva jsou náročnými kutilskými úkoly. Zde musíte pracovat velmi přesně a precizně a nesmíte ztratit přehled. Než něco příliš rychle odříznete, vždy si hned označte části dřeva, které se mají později odstranit.
Pokud to tloušťka dřeva dovoluje, můžete místo jednoho čepu vypracovat také dvojitou drážku a čep. To konstrukci zpevní, protože tím dojde ke zvětšení lepené plochy. Šířka dřeva se pak nedělí na třetiny (jako v příkladu výše), ale na pětiny.
I řemeslně zhotovené spoje se musí po mnohaletém používání někdy opravit – například viklavá židle se spojem na drážku a čep. Snadné řešení: Do spoje na čep vyvrtejte otvor a pomocí injekční stříkačky do něj dejte  lepidlo na dřevo nebo PU lepidlo vhodné na dřevo.
Další možností je kompletní rozebrání kusu nábytku několika cílenými údery kladivem (použijte příložku!), odstranění starého lepidla a nové slepení všech částí.
V případě rámových prvků jednoduchých zásuvek s provedením spoje na rybinu se musí přední a zadní strana udělat jako ozubový kus a boky (na nákresu nahoře) jako spoje na rybinu. Pouze tak je zaručeno, že se díly ve směru vytahování  zásuvky nemohou uvolnit, protože spoj lze rozebrat pouze tahem za kus se spojem na rybinu.
Na rozdíl od otevřeného spoje na rybinu (viditelné ozubení) je u provedení s jednoduše skrytými ozuby spoj viditelný pouze ze strany kusu se spojem na rybinu.
Otevřené rybinování na pokos je náročným spojem (např. u vestavěných skříní) s ještě větší plochou na lepidlo.
Válcové kolíky existují buď jako metráž o různých průměrech – z této kolíkové tyče (A) jednoduše odřezávejte jednotlivé kolíky – nebo jako hotové nařezané kolíky (B). Ploché kolíky se lisují z vrstveného bukového dřeva (C). Spoje bez lepidla stabilizujte speciálními plochými kolíky z plastu (D).
Pomocí spojovacího kování se dá rychle a snadno sestavit nábytek. Rohový spojovací článek z plastu je vhodný například pro lehké korpusy.
U trapézového spojovacího článku se oba prvky našroubují na části nábytku a následně se navzájem spojí centrálním šroubem.
V případě výstředníkových svorníků nasaďte otvor na čep; otočení výstředníku spoj zafixuje.
Pro pracovní desky existuje speciální kování: Tímto kováním pevně a bezpečně spojujte kuchyňské pracovní desky přes roh nebo prodlužovací kusy.

Kolíkovací pomůcky

Jako pomůcky pro zhotovení otvorů na válcové kolíky se osvědčily omezovače hloubky (také hloubkový doraz), kolíková vrtací šablona a kolíkové hroty (také nářadí na vstřelování kolíků). Vrtací šablona umožňuje precizní vrtání mnoha otvorů v přesné vzdálenosti od okraje – i bez stojanové vrtačky. Omezovač hloubky se postará o to, aby byly otvory stejně hluboké – jednoduše se našroubuje na vrták do dřeva. Kolíkové hroty zasuňte válcovými konci do již vyvrtaných otvorů v čelním dřevě, po přesném slícování s protikusem na toto dřevo zatlačte a nyní vrtejte ostatní otvory přímo do vzniklých otisků.

Pozor: Další informace na téma vrtání do dřeva získáte v Rádci BAUHAUS. Vrtání otvorů. 

Označování truhlářským trojúhelníkem

Při výrobě nábytku se dá ztratit přehled o správném uspořádání jednotlivých dílů. Zde sjedná nápravu tradiční truhlářský trojúhelník: Na díly, které patří k sobě, nakreslete přes spáru rovnoramenný trojúhelník. Vrchol přitom ukazuje nahoru – víte tak, zda musí být díl osazen svisle nebo vodorovně. 

  • Příložný úhelník
  • Tužka (ne příliš měkká) nebo připínáček
  • Vrtačka vč. vrtáku do dřeva a hloubkového dorazu
  • Kolíková vrtací šablona
  • Kolíkové hroty
  • Jemná pilka
  • Ploché kolíky
  • Fréza na ploché kolíky (alternativně vrtačka s vrtákem na ploché otvory)
  • Lepidlo na dřevo
  • Kapovací a pokosová pila (alternativně ruční kotoučová pila s vodicí lištou)
  • Kovový úhelník
  • Horní fréza (alternativně drážkovací hoblík)
  • Rámový napínací pás
  • Válcové kolíky
  • Smirkový papír
  • Brusný špalík
  • Svěrák
  • Ztužidlo
  • Truhlářská palička
  • Římsovník
  • Ploché dláto v různých šířkách
  • Rejsek
  • Spojovací kování (např. našroubovatelná násuvka, vrutový, jednodílný, rohový, trapézový, výstředníkový svorník nebo spojovací článek na pracovní desky)
  • Ozubová šablona nebo přestavný ozubovací úhloměr
  • Skládací metr/měřicí pásmo
  • Příložky z odřezků