Vánoce jsou obdobím pohody a nezaměnitelné atmosféry. A právě tu podtrhuje také řada zvyků. Jaké jsou ty netradičnější? A na které z nich jsme již téměř zapomněli?

Vánoční hody

Oslavy Vánoc si na venkově i dnes drží svůj tradičnější ráz. V minulosti k nim patřily také sváteční hody, kdy se u bohatě obložených stolů scházela celá vesnice. Lidé Vánoce oslavovali nejen hodováním na tradičních sladkých i slaných pokrmech, ale také zpíváním koled, tancem či hrami. Vánoční hody tak měly jednak komunitní, tak i kulturní význam.

Štědrovečerní a Štěpánské koledování

Štědrovečerní koleda bývala téměř pohádkovou záležitostí. Koledníci chodili od domu k domu a za zpěvu tradičních koled nesli Betlémské světlo či malý betlém k připomenutí narození Ježíše Krista. Návštěva koledníků při Štědrém večeru měla do domu přinést víru a štěstí.

Koledování pokračovalo i na 2. svátek vánoční, tedy na svatého Štěpána. Tento den oslavy uzavíral. Koledníci navštěvovali dům za domem, zpívali vánoční koledy a za svou snahu si obvykle vysloužili bohatou odměnu.

Znáte tradice spjaté se Štědrým dnem?

Štědrý den, potažmo večer jsou vrcholem českých Vánoc. Tradičně se schází celá rodina, zdobí stromek, peče se vánočka plná mandlí a rozinek. Přípravy štědrovečerní večeře jsou v plném proudu. Den rodiny často zakončují na půlnoční mši svaté, a to i v případě, že nejsou věřícími. Pro některé rodiny je tato mše už zkrátka nedílnou součástí Vánoc. Už tyto činnosti mnozí bereme jako vánoční tradice. Asi vás tak překvapí, o kolik více jich však ve skutečnosti je.

1. Otevřená okna a dveře

K starším zvykům patří otevírání oken a dveří těsně před půlnocí. Proč? Aby mohl do domu vstoupit anděl vinšující zprávy o tom, co nás čeká v nadcházejícím roce. Obdobou tohoto zvyku je poté zapalování svíček v oknech na uvítanou těmto andělům.

2. Ranní očista

Traduje se, že kdo vstal na Štědrý den za rozbřesku a opláchl se vodou z potoka, říčky či studny, mohl se celý příští rok těšit z pevného zdraví.

3. Pečivo i vejce pro štěstí

Pokud byste si chtěli pojistit štěstí, snězte v průběhu štědrovečerní večeře kousek okoralého pečiva. A jestli doma žádné nenajdete, sáhněte druhý den po vejci sneseném na Boží hod vánoční.

4. Předpovídání budoucnosti 

Zapomenout nelze ani na lití olova symbolizující blízkou budoucnost a splněná přání. Po štědrovečerní večeři dále následovalo krájení jablka. Objevila-li se hvězdička, čekalo rodinu zdraví a štěstí. Křížek naopak značil neštěstí či nemoc. Kapří šupina pod talířem měla zajistit blahobyt, štěstí a dostatek peněz. A čemu se musely hospodyňky o Štědrém dnu vyhnout? Praní prádla. V opačném případě by na svou domácnosti seslaly nekonečnou smůlu.

Štědrovečerní tabule minulosti

Štědrovečerní večeře bývala i dříve bohatá, avšak poměrně jednoduchá. Servírovaly se zpravidla pokrmy postní – ze surovin, které byly pro naši oblast typické. Součástí večeře byl houbový kuba či jáhelník dochucený medem, máslem, jablky, sušenými švestkami a ořechy. Nechybělo ani sladké pečivo plněné ořechy či sušeným ovocem. Podávala se též rybí polévka, která si však i dnes v řadě rodin drží na Vánoce své čestné místo.

Třebaže jsou některé z tradic na ústupu, Vánoce v Česku jsou s nimi spjaté obecně více, než tomu je ve světě. A možná právě v tom tkví jejich kouzlo a neobyčejná, někdy až pohádková, atmosféra.

{"vsf-page-link":{"page-id":321}}
{"vsf-page-link":{"page-id":532}}