Jakmile opadnou jarní mrazíky, začne pravá zahrádkářská sezóna. Pěstitelé se jako první pustí do obdělávání svých zeleninových záhonů. Přečtěte si, jak záhony po zimě správně připravit a jak na zahradě výhodně kombinovat různé druhy zeleniny a bylinek.
Před začátkem zahrádkářské sezóny si promyslete rozmístění jednotlivých záhonů a připravte si plán setí a výsadby. Vytvořte si seznam jednotlivých druhů zeleniny a bylinek, které vaší rodině chutnají nejvíce, a podle toho, jak dozrávají jejich plody, tyto druhy zeleniny rozmístěte na volné záhony. Dávejte si však pozor na to, jaké druhy rostlin vedle sebe vysazujete. K rajčatům se například skvěle hodí mrkev, zelí, kedlubny nebo salát. Špatnými sousedy rajčat jsou naopak okurky nebo fenykl. Které druhy rostlin se k sobě skvěle hodní vám napoví Plán setí a výsadby.
Plán setí a výsadby pro vaši zahradu
Výhody smíšených kultur
- zabraňují vyčerpání půdy a šíření nemocí a škůdců
- vhodně zkombinované druhy zeleniny si vzájemně prospívají a podporují se v růstu i plodnosti – jeden druh například stíní druhému, tím snižuje odpařování vody a omezuje výskyt plevele
- rozmanitější a pestřejší struktura rostlin na zahradě
- optimální využití plochy záhonů, zejména na malých zahradách
Pokud se vám podaří rostliny na zahradě vhodně uspořádat, budete sklízet čerstvou zeleninu od jara až do podzimu.
Vyberte vhodné místo
Jarní práce na zahradě začínají přípravou půdy. K pěstování zeleniny budete potřebovat kvalitní půdu a slunné stanoviště. Ideální je proto záhony orientovat v severojižním směru. Záhon by se měl nacházet na místě chráněném před větrem, nikoli však v úplném závětří. Na bezvětrných místech se totiž skvěle daří škůdcům, dobrá cirkulace vzduchu na záhonech navíc zajistí, že listy rostlin rychle oschnou a nebudou náchylné k plesnivění. Ideální mikroklima na zeleninových záhonech zajistí poblíž rostoucí nízký živý plot nebo plot pokrytý popínavými rostlinami.
Menší plochy jsou výhodné
Možnosti uspořádání záhonů na zahradě jsou téměř neomezené. Abyste mohli záhony pohodlně osazovat a udržovat, je vhodné osevní plochu rozdělit na pravoúhlé tvary o šířce 1,2 metru a maximální délce pět metrů. Hlavní cesta mezi záhony by měla být široká přibližně 60 až 80 centimetrů, abyste po ní mohli bez potíží projet i se zahradním kolečkem. U úzkých cestiček pak zpravidla stačí šířka 30 centimetrů.
Jarní příprava půdy
Záhon nakypřete vidlemi nebo kypřicí motyčkou do hloubky přibližně 20 až 30 cm. Vytrhejte plevel, přimíchejte do půdy uleželý kompost a povrch uhrabejte do hladka. Poté by měla půda minimálně týden odpočívat, aby se usadila.
Udržujte přehledné řádky
Semena i předpěstované sazenice je vždy nejlepší vysazovat do přehledných řádků. Vysévejte je tak, aby se vzrostlé rostliny stojící vedle sebe vždy jen zlehka dotýkaly. Informace o potřebných výsevních vzdálenostech jsou uvedeny na sáčcích s osivem.
Sazenice musí být dobře zakořeněné a před výsadbou byste je měli ještě jednou zalít. U rostlin náročných na přísun živin přidejte do nakypřené půdy na záhonu zralý kompost. Sazenice se téměř vždy sází do stejné hloubky, v jaké se předtím nacházely v květináči. Pouze pórek a rajčata se sází o něco hlouběji, salát a papriky zase o kousek výše. Rostliny do půdy dobře zatlačte a zejména v prvních dvou týdnech je dostatečně zalévejte.
Střídání rostlin podle nároků na živiny
Pokud budete nad rozložením záhonů přemýšlet více dopředu, můžete dobře pohnojený záhon bohatý na živiny využít hned tři roky po sobě. Postupným střídáním plodin náročných, středně náročných a nenáročných na živiny budou mít jednotlivé rostliny zajištěn optimální přísun látek potřebných pro svůj zdravý růst.
Příklad střídání rostlin na jednom záhonu
První rok: Rostliny náročné na živiny
Zelenina s vysokými nároky na živiny, upřednostňuje hutnou, dobře hnojenou půdu bohatou na dusík. Patří sem: brambory, okurky, rajčata, cukety, dýně, pórek, brokolice, květák, růžičková kapusta, celer.
Druhý rok: Rostliny středně náročné na živiny
Také tyto rostliny pro dosažení bohaté úrody vyžadují dostatečný přísun živin. Patří sem: paprika, mrkev, červená řepa, salát, špenát, kedluben, fenykl, česnek.
Třetí rok: Rostliny nenáročné na živiny
Postačují jim i méně úrodná, suchá stanoviště s nízkým obsahem živin. Patří sem: fazole, hrách, polníček, bylinky, ředkvičky, listové saláty, cibule.