Vysadíte-li na vaši zahradu vřesy a vřesovce, budou ji jejich pestrobarevné květy krášlit téměř po celý rok. Jejich pěstování není náročné, snadno se rozrůstají do bohatého kobercového porostu, a navíc pestře kvetou i během chladných podzimních a zimních měsíců.
Vřes nebo vřesovec – jaký je mezi nimi rozdíl
Vřesy a vřesovce se často zaměňují. A není se čemu divit – oba patří do stejné rostlinné čeledi vřesovcovitých a na první pohled jsou si velmi podobné. Liší se místem svého přirozeného výskytu, nároky na stanoviště, a především dobou kvetení.
Vřes se běžně vyskytuje na pláních v Evropě a Asii, na ostatní kontinenty byl zavlečen uměle. Naproti tomu přes 600 druhů vřesovců z přibližně 700 známých je přirozeně rozšířeno v Africe a zbylá část pak ve Středomoří a dalších částech Evropy.
Rostliny se od sebe odlišují i nároky na stanoviště. Vřesy preferují kyselejší půdu se silnější vrstvou rašeliny a mají rády spíše polostín. Pokud bychom je zasadili do stínu, s velkou pravděpodobností uschnou. Také vřesovce ocení kyselejší půdu, dařit se jim však bude i v běžné zahradní hlíně s příměsí rašeliny. Stanoviště by mělo být spíše slunné.
Největší rozdíl mezi vřesovci a vřesy představuje doba kvetení. Na rozdíl od vřesů, které kvetou od pozdního léta do zimy, vřesovce nasazují květy od ledna do začátku léta. Vřesovec mívá větší vzrůst než vřes, a je tak dekorativnější, protože větší jsou i jeho květy.
Druhy vřesů a vřesovců a doba jejich kvetení
Vřesovec darlejský (Erica darleyensis) a Vřesovec pleťový (Erica carnea) pokvetou na vaší zahradě od ledna do dubna v rozmanitých barvách – od bílé, přes odstíny růžové až k tmavě červené.
Vřesovec těkavý (Erica vagans), Vřesovec popelavý (Erica cinerea) a Vřesovec čtyřřadý (Erica tetralix) nasazují květy nejčastěji v bílorůžových odstínech od července do září.
Vřes obecný (Calluna vulgaris) bude vaši zahradu zkrášlovat v podzimních měsících – kvete od srpna do listopadu v růžovofialových barvách.
Jaké podmínky potřebuje vřesoviště na zahradě
Aby vřesy i vřesovce dobře kvetly, mělo by jejich stanoviště být spíše slunečné a půda kyselejší. Vhodný substrát získáte smícháním rašeliny, písku a zahradní zeminy. Zálivka by měla být spíše mírná, půda nesmí být přemokřená, ale ani suchá.
Vřesy i vřesovce lze úspěšně pěstovat i v nádobách. Můžou vám tak téměř po celý rok zkrášlovat váš balkón či terasu.
Kdy je třeba rostliny ostříhat
V přírodě zkracují rostlinky vřesů a vřesovců převážně stepní ovce. Na zahradě musíte tuto práci převzít vy. Po odkvětu tak rostliny zastřihněte přibližně o délku odkvetlých květenství. Nebojte se keříky zkrátit klidně až o polovinu jejich původní délky – rostlina pak znovu bohatě obrazí. Vřesovce však nikdy nestříhejte na podzim, protože v tu dobu už mají nasazená květní poupata na další jaro.
Tip: Krásnou dekoraci vytvoříte svázáním či zapletením čerstvě kvetoucích vřesových větviček. Usušené pak vydrží i několik týdnů.
Jaké využití má vřesovec v lékařství?
Čaj z vřesovce se používá v přírodní medicíně proti infekcím močových cest a ledvin, při dně, revmatu a onemocněních dýchacích cest. Většinou se užívá ve směsích s květy měsíčku a hluchavky, nati tymiánu a dalších bylinek.
Pro léčení se však používají původní druhy vřesu, nikoli zahradní kultivary. Vřesovec má léčivé účinky podobné. Ve volné přírodě se však u nás vyskytuje velmi vzácně a je zákonem chráněnou rostlinou.