V posledních letech se vysoký záhon těší čím dál větší oblibě a lze ho stále častěji vidět na zahradách i terasách.
Nejprve byste se měli rozhodnout, jak vysoký by měl záhon být. Výška musí být taková, abyste se nemuseli příliš ohýbat a neničili si tak záda. Dobrým vodítkem je výška vaší kuchyňské linky.
Dále musíte jasně určit rozměry vašeho záhonu. Ale pozor: Šířku zvolte tak, abyste záhon zvládli jednoduše obdělávat. Obvykle je to 100 až 130 cm – záleží na délce rukou.
A jde se na řezání! Na to použijte nejlépe kotoučovou pilu. Zvládne rozříznout nejen tlustá prkna a dřevěné hranoly, ale i protiskluzovou překližku, ze které bude dno záhonu.
Dřevo Noblewood ze série Kreativ (naleznete v katalogu Dřevo v zahradě) vám práci obzvlášť usnadní. Sloupky totiž mají drážky, do kterých můžete prkna jednoduše vsunout. Pro větší stabilitu je připevněte stavebním úhelníkem. K sestavení konstrukce můžete samozřejmě použít i jiná dřeva, ale práce již bude o něco složitější a bude potřeba o něco více materiálů i nástrojů.
Jako podpěra podlahy poslouží dřevěné hranoly, které se zevnitř po obvodu našroubují na spodní prkna.
Důležité: Pokud byste chtěli záhon s úložným prostorem se záklopkou, musíte jej z nejspodnějších prken přední strany vyřezat ještě před nasunutím do drážek sloupků.
U našeho záhonu jsme vytvořili vestavěnou skříňku pro skladování hnojiva, konve na zalévání a zahradního nářadí. Vše uvnitř zakrývá záklopka na 2 kovových závěsech na čelní straně záhonu. Prostor mezi spodní deskou a dnem záhonu je tak šikovně a prakticky využit.
Tip: U všech spojů doporučujeme použít šrouby z ušlechtilé oceli. Rez tak nebude mít žádnou šanci a záhon vám bude dlouho sloužit.
V dalším kroku se připevní delší strany záhonu. K tomu je třeba vložit dlouhá prkna do rohových sloupků a sešroubovat je. Ve spodní části jsou prkna přes celou délku konstrukce. Polovina záhonu se pak zvýší přidáním kratších prken. Tím vznikne zajímavý rozdělený prostor k pěstování různých druhů rostlin.
Abyste od sebe obě části záhonu oddělili, namontujte zevnitř dlouhých stran dřevěné hranoly. Na ně pak kratší prkna přišroubujte.
Aby se na dně vyššího záhonu nad úložným prostorem nehromadila voda, je třeba jej postavit lehce zešikma. Pod hlubší část ale doporučujeme dát nějakou nádobu na vodu, která se průběžně nasbírá a kterou čas od času vylejete. Nižší část záhonu žádné další dno nepotřebuje.
K vytvoření šikmého dna se na obě čelní strany záhonu připevní hranoly – na jedné straně o 0,5 – 1 cm výše než na druhé. Podpěry pro dno (prkna, nebo zbylá voděvzdorná překližka) se na obou dlouhých stranách přimontují vodorovně na tyto hranoly.
Aby bylo dřevo záhonu chráněno před vodou a půdou, je třeba obě jeho části vyložit jezírkovou fólií. Pro zvýšení stability ji nahoře ohněte směrem ven. Následně ji postupně ohýbejte zpět dovnitř a ke krajům záhonu ji přisponkujte.
Ale pozor! Záhon by neměl být zcela neprodyšný, jinak se v něm bude hromadit voda. Pomocí vrtáku nebo šídla udělejte do fólie pár malých děr. Aby se voda nedostala do úložného prostoru, na straně se šikmým dnem propíchněte fólii jen podél jeho hlubšího okraje, aby se voda dostala pouze do výše zmíněné nádoby.
Aby se dalo se záhonem po terase nebo dvorku pohybovat, je třeba připevnit na spodní stranu kolečka určená pro vyšší zátěž. Jednoduše je přišroubujte na sloupky.
Náš vysoký záhon nyní vylepšíme ještě malou stolní deskou připevněnou k nižší čelní straně. Na tu použijte zbytky prken. Bude-li deska k záhonu připevněna panty, lze ji jednoduše sklopit, když zrovna není potřeba. Dalším pantem na spodní stranu desky připevněte „nohu“. Zarážka na čelní straně záhonu slouží jako podpěra.
Vysoký záhon je skvělým místem pro recyklaci vašeho zahradního odpadu. Jeho výplň tvoří 4 vrstvy:
Při osazování vysokého záhonu se musí postupovat s rozvahou. Obyčejně jej totiž zakládáme na více let.
Některé druhy zeleniny potřebují více živin než jiné. V prvním roce, když je záhon čerstvě založen a půda je na živiny obzvlášť bohatá, by se v něm měly pěstovat druhy zeleniny, které jich vyžadují hodně. To jsou např. různé odrůdy zelí, rajčata, celer nebo pórek. V následujících letech jsou ideální třeba brambory, mrkev a saláty – ty v půdě tolik živin nepotřebují.
Pozor: Zelenina, která vyžaduje hodně místa, jako např. tykve nebo cuketa, se k pěstování ve vysokém záhonu nehodí.
Abyste záhon využili opravdu naplno, do míst mezi zeleninou můžete vysadit bylinky.
Zásoba živin v záhonu vydrží 4 až 6 let, poté je třeba jej naplnit znovu. Původní zeminu můžete zužitkovat na zahradě.