Les je provázaný ekosystém. Od zrnek půdy až po koruny stromů slouží jako útočiště a zdroj potravy pro celou řadu živočišných druhů. Les, jakožto domov volně žijících zvířat, můžeme přirovnat k obytnému domu, který je od sklepa až po půdu obýván nejrůznějšími obyvateli. Každý člen této komunity je přitom svým způsobem důležitý k zachování rovnováhy v přírodě.
Pojďme si společně přiblížit nejrozsáhlejší komunitní bydlení na světě, kterým je právě les.
Žížaly provzdušňují půdu
Kořenové patro
Začněme od sklepních prostor lesa, které se odborně nazývají kořenové nebo půdní patro. Tato část je tvořena podložím, půdou bohatou na minerály a živiny a také organickou hmotou – humusem.
Půdní patro je protkáno kořeny rostlin a stromů a obýváno ohromným množstvím půdních bakterií, které hrají zásadní roli při rozkladu organických látek. Důležitými obyvateli kořenového patra jsou také žížaly a stonožky.
Na ploše 100 metrů čtverečních najdeme až čtvrt milionu žížal. Pro srovnání – podle statistických údajů žije v České republice na stejné ploše jen 1,34 obyvatel. Žížaly se prokousávají vrstvou organických látek, které pak vylučují v podobě humusu. Nejen, že tak provzdušňují půdu, ale také ji obohacují o živiny, které jsou poté přijímány kořeny stromů a rostlin.
Žížaly žijící u nás běžně dorůstají délky několika centimetrů. Na jiných kontinentech se však lze setkat s výrazně většími druhy, nejdelší nalezená žížala měřila úctyhodných 6,7 metrů.
Také stonožky mají rády vlhkou lesní půdu a stejně jako žížaly produkují čerstvý humus, který obohacuje půdu o živiny. Stonožky se mohou pyšnit velkým počtem nohou, ale málokdy jich mají přesně sto. Existují druhy, které mají pouze 16 končetin, objeven byl však také exemplář s rekordním počtem 680 nohou.
Mravenci šíří semena rostlin
Mechové patro
Ze suterénu se přesuneme do přízemí, na povrch lesní půdy, který je utvářen mechy, lišejníky, ale také spadaným jehličím a listím. Tato část se odborně nazývá mechové patro.
Žije zde velké množství pavouků a hmyzu. Obzvláště významní jsou mravenci, kteří hrají nepostradatelnou roli při šíření semen rostlin. Jejich domovem jsou mraveniště, která jsou díky své dokonalé vnitřní organizaci právem označována za samostatné mravenčí státy.
V Česku i ve světě roháčů ubývá
Kde žije roháč, tam je les zdravý
Pro lesní ekosystém je roháč velmi užitečným tvorem. Kusadla na jeho hlavě připomínající paroží vypadají hrozivě – z roháče však strach mít nemusíte, není vůbec nebezpečný. Živí se mrtvým dřevem, které se v jeho trávicím traktu rozkládá a po vyloučení obohacuje půdu o cenné živiny.
Roháče mezi našimi brouky jen tak nepřehlédnete – dorůstá délky až osm centimetrů. Populace tohoto jedinečného tvora se však v našich lesích neustále snižuje. S odstraňováním mrtvého dřeva z lesa totiž mizí i přirozené prostředí a zdroj obživy tohoto brouka. Roháč obecný byl proto zařazen na světový seznam ohrožených druhů.
Mlok skvrnitý je středně velký ocasatý obojživelník
Domov plazů a obojživelníků
Povrch lesní půdy obývají také plazi a obojživelníci. Nejhojněji zastoupeným obojživelníkem v Česku je ropucha obecná. Naopak ještěrka živorodá nebo mlok skvrnitý patří k silně ohroženým a chráněným druhům.
Svou potravu nacházejí tito živočichové ve svém bezprostředním okolí – živí se pavouky, hmyzem nebo plži. Právě plži obzvláště oceňují vlhké a stinné lesní klima. Les tak poskytuje plžům ideální místo k životu, čehož si při svých procházkách přírodou jistě všimnete.
Divoké prase vyhledává žaludy a bukvice
Bylinné a keřové patro
V prvních nadzemních podlažích lesa neboli bylinném a keřovém patře žijí savci všech velikostí – od malých hlodavců přes zajíce a všežravce, jako jsou liška, kuna či jezevec, až po vysokou zvěř.
Počty jelenů v českých lesích se stále zvyšují. Jelen je majestátní zvíře, jehož váha dosahuje až 250 kg, z čehož přibližně 8 kg váží jeho paroží. To s přicházejícím jarem jeleni takzvaně shazují, avšak později jim opět dorůstá.
Bylinné a keřové patro obývá také srnčí zvěř a prasata divoká. Přítomnost prasat často prozradí rozrytá místa v lesních porostech – prasata rytím v půdě vyhledávají žaludy a bukvice, pochutnají si při tom také na hmyzu a menších obratlovcích.
Sova je noční živočich
Stromové patro
Nakonec nahlédneme do nejvyšších pater našich lesů – pomyslnou střechu představuje stromové patro. To je domovem plcha lesního, veverek a samozřejmě také ptáků.
Ve volné přírodě se na území Česka vyskytuje až 400 druhů ptáků. Typickými lesními ptáky, kteří zde žijí po celý rok, jsou sojky, sovy, například puštík obecný nebo kalous ušatý, dále pak datlové, strakapoudi a další zástupci čeledi datlovitých.
Datel patří k nejhlasitějším obyvatelům lesa. Svým zobákem bubnuje do kmene stromu až dvacetkrát za sekundu a přehluší tak všechen ostatní ptačí orchestr.
Příroda nás potřebuje. Přidejte se!
Máte rádi přírodu a chcete podpořit výsadbu stromů v českých lesích? Stačí od začátku března do konce května navštívit kterékoliv odborné centrum BAUHAUS a přímo na pokladně zakoupit certifikát na výsadbu jednoho nebo čtyř stromů. Více na skutecnestesti.cz